Využiji tohoto dílu a odpovím na některé otázky z minulé debaty nejen ke zbourané přerovské Komuně (viz zde). K ní vstoupil do diskuse nakonec i arch. František Formánek. Celá debata mne nakonec víceméně přesvědčila o tom, že Komuna byla sice zajímavá stavba, ale statut kulturní památky by mít neměla. Pokud bychom přijali tuto úroveň, musely by být zapsány tisíce nebo desetitisíce podobných domů v celé ČR. Přece jen by na statut „kulturní památka“ měly být kladeny poněkud vyšší nároky, jinak tento termín zdegraduje. Šlo-li ve skutečnosti o to zabránit stavbě nákupního střediska, nebyla to metoda moudrá a nakonec se může obrátit proti památkářům. Nechci říct, že nemá smysl zachovat kvalitní stavby, ale tady by mělo město vytvořit takové podmínky, aby se investorům vyplatilo podobný objekt (nebo aspoň jeho nejzajímavější část) adaptovat na novou funkci. Vždy je ale lépe ho k tomu přimět inteligentní metodou a nikoli obstrukcemi a nátlakem.

Názor, který v diskusi zazněl o kasárnách na náměstí Republiky, byl naprosto mylný. Z kasáren nezůstane jen fasáda, ale celý hlavní uliční trakt (doplní se i chybějící partie), řada kvalitních prvků, jako je schodiště, dále celá jízdárna včetně krovů. To zase není tak málo, nejedná se o nějak vynikající architekturu a vždy v minulosti se počítalo s její likvidací (do památkového seznamu byla opět zapsána až dodatečně). Na průčelí se vrací i kdysi odstraněné prvky. Výsledek do náměstí bude určitě dobrý, včetně cihlově červené fasády, jakou má i vídeňský Arsenal. Mohutná dvorní novostavba nebude asi z náměstí vůbec vidět, zato se projeví do ulice Na Poříčí. Co se týče bývalých koníren na nádvoří, ty nebyly barokní, jak se domnívá čtenář, ale pozdně klasicistní a totálně vybydlené, neb v nich byla věznice. Takže žádná velká škoda. Do nákupního velkocentra asi chodit nebudu, nemám tyhle podniky rád, ale na druhé straně je třeba přiznat, že díky stavbě byl zde proveden unikátní archeologický průzkum (přinesl řadu cenných objevů a nálezy budou vystaveny) a také došlo k rehabilitaci náměstí a přilehlých ulic. To je nesporné pozitivum, i když jsou lidé, kterým i toto vadí…

Byl jsem tázán, proč nepíšu o nových stavbách na Pankráci. Psal jsem o této oblasti mnohokrát a netajím se tím, že se mi navržené budovy (architekti Eisler, Aulický, Meier, Hrůša-Pelčák nebo Hubička) líbí, včetně těch výškových, považuji celkovou kultivaci území včetně parku za přínosnou, nějakého extrémního zvýšení dopravy se nebojím, a tudíž s názory oponentů jako je Kužvart a další nesouhlasím. Stejně tak se neobávám, že by kvůli doplnění „vykotlaných zubů“ mohla přijít Praha o statut památky UNESCO, jak neustále straší Klub Za starou Prahu. Zúčastnil jsem se nedávno setkání primátora se zástupkyní UNESCO a tato rozumná dáma projevila jen přání, se kterým vřele souhlasím. O záměrech města by měli být obyvatelé zejména dotčených oblastí vždy včas informováni a měl by s nimi být veden věcný dialog (ovšem včas). Jen by mne zajímalo, jaké je na Pankráci skutečné rozdělení sil – tedy kolik místních obyvatel je vlastně pro a kolik proti… Třeba nám to někdo objasní.