28.3.2024 | Svátek má Soňa


ARCHITEKTURA: Podivuhodný osud - secesní architekt Margold

28.11.2006

Margold- dóza, 1918Dnes bych rád připomněl jednu zajímavou osobnost. Architekt Emanuel Josef Margold je spjat zejména s osudy známé umělecké Kolonie na Matildenhöhe v Darmstadtu, o níž jsem psal např. zde (bohužel bez obrázků, stejně jako řada dalších starších příspěvků /některé jsou dokonce nepřístupné!/ – to vše se stalo po přechodu Psa pod Lidovky.cz – moc mne to mrzí, mnoholetá práce tak přichází vniveč, což je škoda, protože tři stovky vzájemně propojených dílů už tvoří malou encyklopedii architektury).

Slavná secesní kolonie vznikla zejména zásluhou Josefa Marii Olbricha, ale po jeho předčasné smrti v roce 1908 se stal jeho nástupcem v budování kolonie právě Margold. Narodil se v roce 1888 ve Vídni. Studoval mj. v Plzni, Míšni a nakonec na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole u jednoho ze zakladatelů vídeňské secese, brtnického rodáka Josefa Hoffmanna, jemuž poté dělal asistenta. V roce 1911 Margold- stříbrný přívěsek, 1912bodchází do Darmstadtu. Zde projektuje některé nové stavby, např. restaurační pavilon (za druhé světové války bohužel zničený) a navrhuje řadu uměleckoprůmyslových předmětů s charakteristickým dekorem, z nichž mnohé jsou dnes velmi ceněny (sklo, keramika, porcelán, nábytek, textilní design, tapety, plakáty, knižní grafika, šperky, vitráže atd.). Výtvarnicí je i jeho manželka Ella (zemřela v Darmstadtu v roce 1961).

V roce 1929 odcházejí Margoldovi do Berlína, kde Emanuel navrhuje několik moderních rodinných domů (některé byly zničeny za války). Poté následuje pražský pobyt v roce 1937 a pak místo profesora na bratislavské umělecké průmyslovce. Po jejím zavření v roce 1939 učí v Brně a Chrudimi na tamní Škole pro zpracování dřeva. Poté se usazuje v Praze a v roce 1946 se vrací do Bratislavy, zatímco Ella zůstává v Německu. Margold se znovu oženil se Slovenkou a pracuje v tamním Chemoprojektu. Dle jeho návrhu se ještě staví škola a koleje v Podbrezové. Mangold umírá víceméně v zapomenutí v roce 1962 ve slovenské metropoli. Uznání se mu dostává až posmrtně zejména v souvislosti s obnovením zájmu o secesní umění. V roce 2003 mu v darmstadtském muzeu uspořádali velkou výstavu doprovázenou výpravným katalogem (autorkou je paní Renate Ulmer).

Margold-portrét

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998