Ježíšek v rámci možností
Co kdo dostal pod stromeček? S Ljubou jsme si nadělili samohybný vysavač zametač a krom toho jsem jí dal první vydání Čapkovy knížky Jak se dělá divadlo z roku 1925 - jenže tuhle knížku jsem koupil už před dvěma lety a po dvakrát jsem ji zapomněl Ljubě dát, protože jsem ji koupil v létě. Takže, jako jsou "nevhodné dárky" (viz inzeráty, prodám to a to, značka nevhodný dárek), jsou i zapomenuté dárky.

Minulý týden jsme se byli projít v okolí a přicházeli jsme k lidským obydlím. No a kolem nás v jisté vzdálenosti jezdil někdo na čtyřkolce. To jsou takoví ti kříženci mezi motocyklem a autem, sedí se na tom rozkročmo a má to čtyři tlustá kola. Rozmáhá se to k mé nelibosti, dělá to kravál a huntuje to lesní cesty.
Zkrátka, přicházíme k obydlím a jedna ta čtyřkolka se zrovna vracela a dojížděla k vratům domu zrovna když jsme k nim došli i my. Vrata se otevřela, na dvoře stál pán a ze čtyřkolky slezla holčička, tak asi desetiletá. Koukám, že na dvoře stojí ještě jedna čtyřkolka. Pozdravil jsem a navázal hovor:
"To u vás nechal Ježíšek, jak vidím," povídám a kývnu na ty dvě čtyřkolky.
Pán viděl, že hovořím vlídně, taky se usmál a pravil:
"Jo, Ježíšek." Pak dodal omluvně: "V rámci možností."
Přál bych mu Rolls Royce. V rámci možností.
Rolls nedělá kravál a nehuntuje cesty.
Musím ale uznat, že zrovna tenhle pán cesty nehuntoval, směroval dcerku na pole, na strniště, kde stopy nezanechá, ale v lese, tam uvidíte stop po méně ohleduplných "v rámci možností" oježíškovaných čtyřkolkářů víc než dost.

Zrcátka v garáži
Onehdy jsem poobědval se synem v příjemné italské restauraci v druhém patře obchodního domu Tesco, dříve Carrefour zvaný Cafour nebo též U Cafourka. Poměli jsme se, popovídali a popovídali a pak jsme šli do garáže pro auto. Ještě nedávno tam nebylo k hnutí, protože stání tam bylo zadarmo a toho nejeden kuliferda využil a prostě v obchoďáku celoročně garážoval. Pak tam zavedli systém 3 hodiny zadarmo a pak platit - a je v garáži ne volno, ale snesitelno.
Takže tedy jdeme tou garáží, povídáme si a najednou vidím, jak někdo couvá, velmi energicky a sebevědomě. Sebevědomě do té chvíle, než se ozvala rána: narazil zrcátkem do sloupu. Já neřek nic, syn neřek nic a jdeme dál, načež se situace opakovala. Zase někdo couval, velmi sebevědomě a bum, prásknul zrcátkem do sloupu.

Jak, to, že to synek nekomentuje? A jak to, že já to nekomentuju podle hesla "bližního starost, našincova radost"?
No protože to znám, tu situaci. Taky couvám "na zrcátka", poslední auto, ze kterého bylo zadním oknem pořádně vidět, byl Renault R8 a ten se nevyrábí už čtyřicet let! A když couváte na zrcátka, ten sloup vidíte (nebo taky nevidíte) a když ho vidíte, nějak si neuvědomíte, že jedete zrcátkem do sloupu, protože si hlídáte blatník. Blatník sloup mine a říkáte si, že jste z nejhoršího venku a neuvědomíte si, že zrcátko míří na sloup. Což se mi stalo taky.
Tohle mi táhlo hlavou, načež David povídá:
"Ono to vypadá směšně, když si někdo urve zrcátko, ale já se tomu smát nedokážu... Mně se to stalo taky..."
Že by tohle byla metoda, jak učit lidstvo empatii? Protáhnout každýho skrze všechny průsery světa?

**********
Vyšel Rock mého života

Těsně před Vánoci, tak šikovně, aby se kniha dala distribuovat jen s nasazením života a za hojného chrlení krve, mi vyšla gniha, román Rock mého života.

Tady je její obálka, ve fotogalerii ji uvidíte větší, kdybyste chtěli vidět i celý přebal s povídáním, tak ten by byl k disposici zde.

Ta kniha navazuje na Měsíc mého života, román, který jsem psal před dvaceti lety (na jaře má vyjít znovu). Odehrává se na Měsíci a jeho hlavní hrdinové jsou dva starožitníci Kuba Nedomý a Dědek Čuchák, jakož i Kubova přítelkyně Su Wang Li. Ta knížka je detektývka, takže: hned na začátku je zavražděn Elvis Presley (proto se kniha jmenuje, jak se jmenuje. Elvis, jak jistě víte, nezemřel, jeho smrt byla toliko fingovaná. Všechny svoje veliké peníze, které kdy vydělal a vydělává a ještě vydělá, dává do soukromého kosmického výzkumu a až se lidi zase začnou obracet k Měsíci, protože je tady na Zemi bude všechno pěkně srát, celá ta neoviktoriánská morálka se svým politicky korektním pokrytectvím a všechna ta buzerace a ideologická nesnášenlivost a zelené tajtrlíkování, všechny ty žvásty a omezení a zakázané technologie, budou moc rádi, že se odstěhují na Lunu, kde založí habitaty jako je Arkádie, dějiště mého románu. No a Elvis tam bude samozřejmě taky a někdo ho hned na začátku knihy odpraví a kdo to byl? Kdybych to vyzradil, byl bysem blbec a ne autor dedektývky. Časem vám o té gníze povím víc. Zatím jen tolik, že ji vydala Mladá fronta a za 212 kaček se dá koupit v jejím Book café a taky v knihkupectví, samozřejmě, v každém lepším knihkupectví, z čehož plyne, že ta knihkupectí, kde ji nemají, jsou ta horší a příště tam nechoďte.

A ještě něco
V archivu jsem vyšťoural staré verze Rocku, jak jsem je psal v létech 1997 a 1998. Třeba by to mohlo někoho zajímat, mrkněte se na spodní část stránky věnované psaní.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena