28.3.2024 | Svátek má Soňa


ENERGETIKA: Zbytečná hysterie kolem Forsmarku

14.8.2006

Událost, ke které došlo 25. července ve švédské jaderné elektrárně Forsmark, posloužila protijaderným hnutím od Švédska, přes Německo a Rakousko až po Českou republiku k rozpoutání hysterie a šíření strachu. Je to pochopitelné, zvláště v době, kdy v Evropě, stejně jako na celém světě, dochází k renesanci jaderné energetiky. V Německu a Švédsku se dnes živě diskutuje o smysluplnosti odstoupení těchto zemí od jaderné energetiky, a proto se zdejší zelení chopili šance a znovu se snaží rozdmychávat protijaderné nálady.

Jaderná bezpečnost je vážná věc, neměli bychom tedy incident, ke kterému ve Forsmarku došlo, v žádném případě zlehčovat. Ovšem vzhledem k tomu, že byla celá situace s velkou rezervou zvládnuta, nedošlo ke zranění personálu ani k ohrožení obyvatelstva, je přirovnávání k Černobylu zcela nehorázným strašením veřejnosti. Podle mezinárodní stupnice hodnocení závažnosti jaderných událostí (INES), která byla společně zavedena Mezinárodní agenturou pro jadernou energii (IAEA) a Agenturou pro jadernou energii Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD/NEA), byl incident klasifikován stupněm 2. Havárie v Černobylu byla na stupnici od 0 do 7 hodnocena jako sedmička.

K čemu tedy ve Forsmarku došlo? Událost na prvním bloku této elektrárny nebyla vyvolána poruchou na jaderné části, nýbrž zkratem na vnějším elektrickém vedení, konkrétně na připojovači k vedení vysokého napětí 400 kV. Tedy incident, ke kterému může dojít u každé elektrárny. Tím došlo k odpojení bloku od sítě, což vzhledem k tomu, že není výkon bloku možno využít pro výrobu elektrické energie v generátoru, vede k automatickému odstavení reaktoru. Odstavení proběhlo bez jakýchkoli problémů. V případě odpojení bloku od vnější elektrické sítě a následného odstavení reaktoru ztrácí blok elektrické napájení, potřebné pro chlazení aktivní zóny (odvádění zbytkového výkonu) a řízení odstaveného bloku. Proto musí být zajištěno záložní napájení, pro které jsou neustále v pohotovosti dieselgenerátory. Dva ze čtyř nastartovaly automaticky, dva však musela obsluha najet ručně. Dva dieselgenerátory s velkou rezervou stačí pro dodávání potřebné elektrické energie. Ani na okamžik tak nedošlo k ohrožení jaderné bezpečnosti. Všechny čtyři dieselgenerátory byly provozuschopné, jediným problémem tedy bylo, že automaticky najely pouze dva.

Zajímavé je, jak tuto, z hlediska jaderné bezpečnosti málo významnou událost, dokázala protijaderná hnutí využít. To, že se snaží celou událost medializovat a využít ve svůj prospěch, je jistě legitimní, nemělo by to však být za cenu zamlčování známých skutečností, překrucování pravd či dokonce vědomých lží. První nepravda, která se po incidentu začala šířit, bylo tvrzení, že odborníci tají příčinu incidentu. Výše uvedený popis události zveřejnil Švédský jaderný inspektorát (SKI), předběžná zpráva o vyšetřování události byla zveřejněna v informační síti NucNet, ke které mají novináři volný přístup. U nás navíc Česká nukleární společnost nabídla odbornou spolupráci, pokud novináři potřebují něco ze zpráv NucNetu vysvětlit nebo upřesnit. Není pravdou, jak některá média uváděla, že by SKI nařídil okamžité zastavení druhého reaktoru ve Forsmarku, jakož i dvou reaktorů elektrárny v Oskarshamnu, které jsou stejné konstrukce. Mluvčí SKI Anders Joerle oficiálně oznámil, že nebylo požadováno odstavení žádného reaktoru v souvislosti s incidentem. Druhý reaktor ve Forsmarku byl v době události v plánované odstávce pro údržbu a reaktory v Oskarshamnu odstavil provozovatel dobrovolně, aby mohl prověřit systémy záložního napájení, protože je zde podezření, že by mohlo jít o konstrukční chybu. Odstavení reaktorových bloků, které využívají analogická zařízení, tak bylo pouze preventivní a nikoliv vyvolané bezpečnostním rizikem.

Je pozoruhodné, jak se i seriozní média, která by už měla mít dostatek zkušeností s prací protijaderných aktivistů, chopila jimi šířených polopravd a lží. V novinách se to jen hemžilo zprávami o havárii ve Forsmarku. Vydávat událost, kterou řídicí systém a zařízení automaticky a bez problémů zvládly, za havárii, chce opravdu notnou dávku fantazie a nedostatku soudnosti. Psal jsem o tom, že incident byl podle INES klasifikován stupněm 2, tedy jako nehoda, avšak ne proto, že by fyzicky došlo k nehodě, ale proto, že byly omezeny bezpečnostní funkce a vše navíc ukazuje na společnou příčinu poruchy dvou dieselgenerátorů. Pokud by nedošlo k dvojnásobnému selhání, by byl klasifikován pouze stupněm 1, který je označován jako anomálie. Takové omezení bezpečnostních funkcí však ještě nemusí znamenat významné ohrožení jaderné bezpečnosti, protože bezpečnostní systémy jsou na jaderných elektrárnách několikanásobně zálohované a předimenzované.

O čem tedy svědčí hysterie protijaderných skupin? Informace byly standardními cestami poskytovány, takže si nikdo nemůže stěžovat na jejich nedostatek. Problém je, že tyto skupiny trpí chronickým nedostatkem technických znalostí, takže můžeme předpokládat, že z jejich strany šlo jen o špatné pochopení průběhu incidentu. Mnohem pravděpodobnější však je, že šlo o záměrnou manipulaci, což je velmi nebezpečné, protože takové počínání hraničí se šířením poplašné zprávy.

Autor je členem výboru České nukleární společnosti