5.5.2024 | Svátek má Klaudie


MÉDIA: O té nezávislosti (1.)

27.6.2006

aneb Oko za oko, zub za zub?

Ta otázka se s železnou pravidelností vrací, kdykoli se mění složení Poslanecké sněmovny a spolu s ním i vláda. Má či nemá se se změnou mocenských poměrů měnit také složení na Sněmovně závislých kolektivních orgánů, konkrétně třeba „nezávislých“ mediálních rad? Jednoduchá odpověď je, že samozřejmě nemá, protože jejich funkční období se nekryje s funkčním obdobím poslanců. A na podporu téhle teze lze použít silný argument, že kouzlem demokracie jsou přece právě ony časové přesahy, kdy kolektivní orgány, vzniklé ještě za minulého mocenského uspořádání, musejí koexistovat a kooperovat s nově vzniklou mocí a že právě tím se také vytváří žádoucí stabilita politického, právního, podnikatelského a obecně společenského prostředí.

Jenže je tady jedno velké ALE. Co když se odcházející mocenská garnitura předtím chovala jako utržená ze řetězu a svoje politické zájmy v „nezávislých“ institucích prosazovala s brutální bezohledností? Co když popřela všechny své vlastní předchozí proklamace o odpolitizování mediálních rad? Co když nectila nepsané zásady poměrného zastoupení? Co když likvidovala názorové oponenty. A co když si do „nezávislých“ rad bezskrupulózně protlačovala svoje vlastní exponenty?

Nejkřiklavější a nejznámější je případ likvidace Muchkovy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Špidlově garnituře nestačilo, že radní křivě obvinila ze zavinění prohrané arbitráže se CME, ale přidala ještě šikanu stran sociálního zabezpečení, spřátelená média se zase postarala o veřejnou skandalizaci a dehonestaci. Pitomců, kteří to dodnes papouškují, se stále ještě najde dost.

Jednoho z odvolaných, filmového historika Jiřího Novotného, tahle sociálnědemokratická „legrace“ málem stála život. Stihl ho těžký infarkt a půl roku se potácel mezi životem a smrtí. Mimochodem – tentýž Jiří Novotný letos obdržel prestižní cenu města Zlína, kterou zastupitelé udělují nevýznamnějším osobnostem svého města.

Ale vraťme se do parlamentu. Poslanci následně popřeli sami sebe, když odvolané radní Daniela Nováka a Alenu Mackovou zvolili do RRTV znovu, Nováka dokonce obratem. Dalšího odvolaného, Zdeňka Duspivu, letos Paroubkova vláda pro změnu jmenovala do funkce šéfa koordinační skupiny pro digitalizaci. Dva roky po likvidaci Muchkovy Rady pak tatáž Sněmovna schválila zprávu Křečkovy vyšetřovací komise k arbitráži se CME, která „popravenou“ Radu očistila. K témuž závěru dospěl i Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Policie České republiky. Člověk nemusí být kdovíjaký analytik, aby mu došlo, že tu něco nehraje.

Důvodů k revanši je víc než dost. Má tedy nová mocenská garnitura vracet sociálním demokratům jejich podpásová zvěrstva stylem oko za oko, zub za zub? Moc před tím varuji. Některé věci již nejde odestát, ani napravit. Lze se z nich jen poučit. Civilizované poměry nelze nastolit za použití necivilizovaných praktik. Nelze navíc dávat rovnítko mezi politické strůjce Špidlova roku dlouhých nožů a lidi, kteří v mediálních radách následně zasedli. Naprostá většina z nich se zde chovala slušně a jejich jediné „provinění“ je stejné, jako bylo to naše. Patří prostě – v politickém slova smyslu – k nějaké názorové skupině. Sestoupit do Špidlova (a jeho pokračovatelů) suterénu nejhanebnějších mocenských praktik by bylo od Mirka Topolánka hrubou politickou chybou.

21. 6. 2006, www.petrstepanek.cz