Jen to je poněkud trapné, že se zároveň alibisticky odvolával na to, že jednat s Američany začali sociální demokraté. Z taktického hlediska je to přirozené, že se na to odvolal, protože Paroubkem vedená strana sází na populistickou vlnu a hodlá zřejmě vytloukat kapitál z hesla "lezli jsme do prdele Rusům, teď lezeme do prdele Američanům". Podstatná otázka ale nezní, zdali někomu lezeme do prdele nebo nelezeme.
Těch skutečně podstatných otázek je několik:
Existují na světě státy, pro které není lidský život hodnota, kterou by se měly zabývat, a přednější je pro ně ideologie?
Odpověď zní: ano.
Disponují tyto státy raketami?
Odpověď zní: ano.
Disponují atomovými zbraněmi anebo o ně usilují?
Odpověď zní: ano.
Jsme v dostřelu těchto raket?
Odpověď zní: ano.
Jsme schopni sami vybudovat náležitou obranu proti těmto raketám?
Odpověď zní: ne.

Od tohoto bodu by se měla odvíjet páně Paroubkova diskuse. Ano, páně Paroubkova. Pan Filip, někdejší agent Státní bezpečnosti, má jistě jiné zájmy, než je bezpečnost České republiky, a rád by se spojil třeba s Belzebubem, aby vrátil kladivo a srp na Hrad. Nicméně Paroubek se pořád ještě deklaruje jako demokratický politik a předák demokratické politické strany. Je tudíž strašné a nemorální, že tento člověk využívá emocí veřejnosti ke svému politickému prospěchu.