Trávil jsem teď nějaký čas v Holandsku a kromě instalace výstavy Splátka dluhu jsem také s kolegy cestoval po moderní architektuře. Je jí v této zemi mraky, neboť Nizozemí bylo od konce XIX. století pro nové trendy zemí zaslíbenou. Několik následujících dílů Psí architektury tedy zasvětím té minulé i současné, ba i zcela nejnovější.

Dnes se zastavím u pozoruhodného díla architekta Michela de Klerka (1884-1923). Ten patří k přestavitelům tzv. Amsterodamské školy, kterou reprezentuje "holandský Kotěra" Hendrik Pietrus Berlage, autor známé amsterodamské burzy. De Klerk, ve spolupráci s P. L. Kramerem, stavěl od roku 1913 do počátku 20. let několik obytných souborů zejména Housing de Dageraad a Eigen Haard v rámci velkorysé sociální výstavby. Materiálem bylo režné zdivo a beton, autor z těchto materiálů vytvářel neobyčejné tvary, které doplnily detaily zvláštně tvarovaných oken, zábradlí, ba čísla domů jsou jednotně řešena dle jeho výtvarného návrhu.

Ty stavby vlastně vůbec nestárnou. Cihly jsou kvalitní, nemění barvu, maximálně chytnou patinu, což jim ale sluší. V domech dnes bydlí zejména sociálně slabí nejrůznější barvy pleti. Je tu ale čisto a pořádek. Téměř pohádková architektura působí velmi příjemně, jako by v sobě měla něco z Breughelových obrazů, ale přitom je stále moderní a inspirující. Pojedete-li do nizozemské metropole, nezapomeňte ji navštívit.

A poznámka na závěr: z českých architektů se pokusili podobné prvky převzít třeba Pavel Janák nebo Jaroslav Vondrák - stačí se jen zajít podívat na Ořechovku. Janák se svými studenty ostatně do Holandska jezdil často, měli dokonce speciální otevřený autobus.

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998