5.5.2024 | Svátek má Klaudie


Pláč trapnosti

17.12.2005

Průlom do právní podstaty manželských vztahů, jak se vyvíjela od antických dob, kdy římští zákonodárci budovali to, co stojí dodnes, se zatím ještě nekoná. Konat se asi bude, protože obecný trend je veden v tomto směru: každý má nárok na cokoli, pokud to dovede formulovat a dokáže nashromáždit dost hlasů na podporu. A to se homosexuálům daří. Poslankyně Taťána Fischerová dnes plakala po hlasování dojetím, jež bylo vyvoláno pocitem intenzivního štěstí, že se podařilo zákon protlačit, přes takovou vůli nejede vlak. Kde poslankyně pláčou, rozum jde stranou.

Zákon jistě bude schválen definitivně, i přes všechny další překážky, a přejde do praxe. Pak bude zajímavé sledovat, jak se osvědčí v praxi. Jakpak se asi osvědčí ta okolnost, že registrovaný partner v případě úmrtí toho druhého se stává dědicem v první dědické skupině? To se dočkáme dramatických situací! Jak asi budou probíhat rozvody a jak budou časté? Kdo se jimi bude zabývat? Bude to taky nervy drásající martýrium, jako je rozvod v té zastaralé hlouposti, jak se to jmenovalo..... v manželství?

Je to vítězství silné lobby, nikoli vítězství srdce, rozumu, natož pak spravedlnosti! Homosexuální lobby znemožnila alternativní návrh registrovaného partnerství pro každého, kdo žije v silném vazebném vztahu a nechce/nemůže uzavřít manželství. Pojala registrované partnerství jako vzrušivou "hru na manželství" a hodila přes palubu všechny heterosexuální svazky, pro které je manželství z mnoha důvodů nedosažitelné. Taťána Fischerová zaplakala. Obávám se, že to byl pláč trapnosti.