28.3.2024 | Svátek má Soňa






LIDÉ: Neal Asher o sobě

5.10.2006

Tento článek byl původně publikován na stránkách věnovaných Nealu Asherovi

Přeložil: O Trněný

Neal Asher

Narodil jsem se v roce 1961 v Billericay v Essexu. Měl jsem jednotvárné dětství znechucené nedostatečnou reformou školství, která nás všechny nechala stejně nevzdělané. Můj zájem o podivno začal, tak jako u mnoha jiných dětí, když mi naši přečetli Hobita , později jsem si přečetl i Pána Prstenů. Tomu všemu dopomohli mí rodiče (učitelka na škole a přednášející aplikované matematiky) a taktéž fanoušci SF.

Sci-fi a fantasy jsem začal psát v šestnácti, možná motivovaný komplimentem svého učitele angličtiny ohledně mé povídky, kterou jsem napsal po nadměrné dávce knih od E. C. Tubbse. Po skončení školy následovala několikaletá pauza během, které jsem zápasil se světem dospělých. V tuto dobu jsem pracoval s jedním z mých tří bratrů ve firmě, která vyráběla ocelový nábytek a taky jsem založil karetní školu. Zdálo se, že předpoklady pro toto zaměstnání jsou hodně pít, spokojit se s minimální mzdou a vařit čaj. Nedlouho poté co jsem odešel, firma zbankrotovala.

Na mém dalším pracovišti jsem obsluhoval frézu, a musel jsem chodit na technologický kurz III „strojní a výrobní inženýrství“. Zatímco jsem působil na tomto pracovišti začal jsem psát a produkovat fantasy knihu, na kterou stále sedá prach mezi mými dalšími složkami. Z této firmy jsem brzy odešel s několika dalšími pracovníky. Společnost prošla různými vzestupy a pády a abych nezapomněl opět zbankrotovala, poté co jsem odešel. V těchto časech byla mým jediným úspěchem výhra svačiny a opékače topinek za rým a pět liber za příběh o sebevraždě teenagera.

S diplomem z vysoké školy jsem se zvládl dostat do společnosti, zabývající se špičkovou technikou. Bylo mi dvacet pět. Tady jsem vyrostl a našel směr. Poprvé jsem začal psaní brát více vážně, k tomu mi pomohl vstup do „klubu“ spisovatelů, jehož členem jsem byl deset let. Za druhé jsem začal studovat angličtinu na „A“ stupeň v noční škole, hlavně, abych sám sobě něco dokázal. Za třetí jsem začal chodit na lekce karate, kde jsem získal zelený pásek (což je užitečné při psaní bojových scén a taky to znamená, že už nebudu žádné ořezávátko).

Po třech letech v této společnosti, kde jsem programoval automatické stroje, jsem odešel za vidinou většího zisku. To se stalo před tím, než jsem začal psát Hadrimskou fantasy trilogii, mimojiné jsem dokončil první verzi Fool's Mate, přitom jsem začal psát novely.

Moje další zaměstnání byla katastrofa, právě tady jsem se sám sebe zeptal co opravdu chci od života. Chtěl jsem být spisovatelem a nenáviděl jsem pohled na tovární zdi a pach chladícího oleje.

Znovu jsem odešel a začal pracovat na volné noze: sekal jsem trávu, kácel stromy, dělal ohrady. Táhlo mě to pod širé nebe a měl jsem mnohem více času na psaní, v následujících letech jsem postupně stoupal po spisovatelském žebříčku.

Zrovna teď sedím ve svých věcech, mám první svazek fantasy trilogie Creatures of the Staff , první knihu The Infinite Willows a čerstvý román Frog Wine. V jedné odchylce od mé obvyklé spisovatelské činnosti jsem napsal scénář pro třídílný televizní seriál Trines a scénář pro jednohodinový film The Executioner's Lie.

Do roku 2000 byly příběhy ve velké míře šířené malými anglickými nakladatelstvími a fantasy časopisy, to znamená vydání novel Mindgames: Fool's Mate Gordon McGregorovým klubem 199, The Parasite a The Engineer vydané Tanjenem, na části vyšlo African Zero v Threads a povídková sbírka Runcible Tales, vydaná Piper's Ash.

Rok 2000 tyhle věci změnil. Mé očekávání, že zůstanu spisovatelem na „částečný úvazek“, se nenaplnilo. Vzal jsem si Caroline a v současnosti jsem plnohodnotným spisovatelem. Cosmos books vydalo mé novely African Zero a The Army of God v jedné knize pod názvem první zmíněné. Jedna z mých prací zaujala Pan Macmillan, které mi nabídlo smlouvu na tři knihy. Nakladatelství Pan vydalo V Pavučině, Stahovače a Hranice Řádu, což byl jejich vlajkový titul pro Science fiction a fantasy, přetisklo nakl. Tor UK. V současnosti pracuji na své třetí tří knihové „zakázce“. Macmillan vydal Cowl, Brass Man, The Voyage of the Sable Keech a Polity Agent. Night Shade Books vydaly povídkovou sbírku Prador Moon, téměř souběžně s The Voyage of the Sable Keech, a moje povídky vycházejí v Asimov's, Interzone a jiných časopisech všude po světě. Některé, pokud ne všechny, byly vydány nebo je jejich vydání naplánováno v Americe, Rusku, Německu, Francii, Španělsku, Portugalsku, Československu a Rumunsku. A teď mám Macmillanu dodat Hilldiggers a začít pracovat na Line War.

Článek byl redigován redakcí Sardenu!

Ondřej Trněný










Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více... 

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...