Řeč je o jednom z nejpilnějších českých malířů minulého století Zdeňku Burianovi, vynikajícím ilustrátorovi a zakladateli žánru vědecké rekonstrukce pravěké flóry a fauny. Díky tomuto geniálnímu umělci si dnes každý z nás umí plasticky představit, jak vypadala silurská a devonská moře, rozkládající se na dnešním území naší republiky, karbonské močály, druhohorní veleještěři, vymřelí třetihorní ptáci a savci i naši přímí předkové. Názorné pomůcky z našich kabinetů na toto téma Zdeněk Burian buď přímo namaloval nebo velmi ochotně svolil, aby byly k těmto účelům použity rekonstrukce jeho ilustrací knih profesora Augusty a dalších paleontologů jako Zavátý život, Divy prasvěta, U pravěkých lovců apod. Také má zásadní podíl na první moderní stálé výstavě o vývoji člověka v naší zemi, expozici Pavilonu Anthropos v Brně, která byla otevřena v roce 1964. Součástí této expozice je kolem 200 Burianových olejů a kreseb, což je největší a nejucelenější soubor originálů jeho vědeckých rekonstrukcí u nás i ve světě. V současné době ovšem probíhá zásadní rekonstrukce Anthroposu, na jeho znovuotevření se však můžeme těšit v květnu tohoto roku.

Kdo nechce čekat až do května, má do 26. března možnost navštívit v brněnském Paláci šlechtičen výstavu „Zdeněk Burian – mistr palety neznámých světů“. Je věnována právě malířovým vědeckým rekonstrukcím a většina vystavených exponátů pochází z depozitářů Moravského muzea v Brně, jehož součástí je právě Pavilon Anthropos. Proto je také celá rozčleněna podle geologických etap vývoje Země a její poslední sál se týká nedávno zaniklých nebo stále žijících přírodních národů – Indiánů, afrických a polynéských domorodců, australských aborigenů, v tundře žijících kmenů apod., které Zdeněk Burian rovněž maloval. Součástí expozice jsou proto v určité omezené míře i zkameněliny, kosterní nálezy, rukodělné výrobky jak pralidí tak našich současníků žijících přírodním způsobem apod. Na své si zde navíc přijdou také děti nebo my všichni mírně infantilní. Výhradně takovýmto jedincům je věnována část, ve které jsou možnosti jako vybarvovat si a dokreslovat slavné Burianovy kresby, skládat puzzle a kostky s obrázky pravěkých zvířat či jejich koster a odnést si s sebou otisk razítka brontosaura nebo dokonce edaphosaura, který je některými odborníky považován za vůbec nejkrásnější Burianův obraz.

Ovšem my jako fanové malíři Burianovi vděčíme za mnohem více. Např. za to, že díky jeho spolupráci s profesorem Josefem Augustou a režisérem Karlem Zemanem vznikl vynikající film Cesta do pravěku, který dle názorů mnohých nepřekonal ani Jurský park. Ostatně kdo ví, jestli Steven Spielberg kdysi dávno někde nezahlédl ukázky z něj aniž by tušil, o co se jedná. Některé scény s pravěkými zvířaty z tohoto díla, především pak ty, v nichž se objevují nesmírně realisticky ztvárnění dinosauři, jsou dodnes součástí paleontologických expozic v nejednom světovém muzeu nebo jsou na mnohých školách, americké nevyjímaje, promítány jako výukové programy v hodinách přírodopisu.

Dále mu musíme děkovat za ilustrace všech významných dobrodružných knih, které od dob první republiky u nás vyšly. Už naši dědečkové a pradědečkové si představovali Mauglího, Robinsona Crusoea, Londonovy zlatokopy a lovce, Štorchovy pravěké lidi, Ransomovy a Foglarovy dětské hrdiny i Vinettoua a Old Shatterhanda přesně podle jeho kreseb, kvašů a olejů. Přímo či nepřímo tak inspiroval režiséry filmových adaptací těchto knih, především Jana Schmidta (fanouškům žánru sci-fi by měl být znám zejména pro Konec srpna v hotelu Ozón), který v roce 1978 natočil svou trilogii podle Štorchových románů Osada havranů, Na veliké řece a Volání rodu. Milovníkům romantiky v tomto stylu je letos věnována výstava „Zdeněk Burian a jeho svět – stezkou odvahy a dobrodružství“, která probíhá v Muzeu Zdeňka Buriana ve Štramberku do 4. června.

Snad ještě významnější pro každého scifistu je však ten fakt, že to byl právě Burian, kdo ilustroval všechny u nás vyšlé romány Julese Vernea a tím pádem zásadním způsobem ovlivnil také jejich filmové zpracování již jednou zmíněným Karlem Zemanem. Ctitelé Verneova díla by si proto v žádném případě neměli nechat ujít výstavu v chrudimskému muzeu „Zdeněk Burian představuje Julese Vernea“, která trvá jen do konce února.