V pátek 17. března zemřel ve věku 61 let americký spisovatel David Feintuch. Do žánru vstoupil svou doposud sedmidílnou dobrodružnou ságou o Nicholasu Seafortovi v roce 1994. O dva roky obdržel cenu Johna Wooda Campbella pro nadějného nováčka žánru, tedy ve svých dvaapadesáti.

David Feintuch byl velký muž a to nejenom svým vzrůstem (měřil více než 180 centimetrů), ale i přes svou ostýchavost se dokázal chovat velice důstojně a mile, při vyhlášení výsledků Campbellovy ceny se nezdráhal dávat svým fanouškům podpisy. Možná byla jeho zdrženlivost a nesmělost dána poklidným životem.

V dětství neměla jeho rodina příliš prostředků, tak se jeho zájem o četbu ventiloval skrze veřejnou knihovnu. V této době si oblíbil takové autory jako R. A. Heinleina, Asimova, Bradburyho, Sturgeona, Blishe, Van Vogta, Clarkeho, a další. Když trochu vyrostl, tak pro změnu propadl pulpovým magazínům. V roce 1959 tuto pokleslou četbu o cestách na měsíc, raketách a lidech na cizích planetách objevil jeho otec a zeptal se ho, proč to čte, když je jasné, že se nic z toho v budoucnosti nestane :) A přece...

Bohužel pro Davida, který už věděl, že se chce stát spisovatelem, se mu do cesty postavila škola, kariéra, práce, svatba, výchova dětí. Během tohoto obyčejného života hodně a rychle četl a bylo stále těžší najít něco, co by se mu líbilo. K jeho oblíbeným spisovatelům se kromě Heinleina zařadili například James Thurber, C. S. Forrester, Ayn Rand, Sturgeon, Blish, Barbara Tuchman, Teddy White. Bohužel většinou už dávno zesnulí.

Jednoho krásného dne si uvědomil, o čem je sci-fi. Je to literatura, popisující co by bylo, kdyby... Rozhodl se, že napíše román ve stylu britského námořnictva v budoucnosti, kde popíše kariéru člena vesmírných sil OSN vzdálené budoucnosti. Přestože mu první rukopis po jedenácti měsících z nakladatelství vrátili, nevzdal se a nakonec se jeho první dva romány ocitly na seznamu bestsellerů magazínu Locus.

Z celé Seafortovi ságy, čítající zmíněných sedm románů (Midshipman's Hope (1994), Challenger's Hope (1995), Prisoner's Hope (1995), Fisherman's Hope (1996), Voices of Hope (1996), Patriarch's Hope (1999), Children of Hope (2001)), u nás nakladatelství Talpress zatím vydalo první čtyři (pod názvy Praporčíkova naděje (1999), Vyzývatelova naděje (2000), Vězňova naděje (2001) a Rybářova naděje (2002)). Kdo ví, zda-li se dočkáme dokončení celé ságy, ale recenzenti se vesměs shodují na mírně nadprůměrném hodnocení, kde si cení nezvyklých nápadů a bohatého textu.

Kromě zmíněné ságy vydal také dva fantasy romány The Still (1997) a The King (2002). David Feintuch zemřel na infarkt. Spolu s ním zemřel jeden naplněný sen: Stát se spisovatelem.

(podle Locus.com a Slovníku autorů anglo-americké fantastiky)