Při trestném činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 trestního zákona pachatelé uzavírají nebo dají popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich (ke škodě), přičemž v nich jsou pracovníky, členy orgánu, společníky, podnikateli nebo účastníky na podnikání.

Zjednodušeně řečeno pachatelé sedí na dvou nebo i více židlích v různých firmách (organizacích) a zařídí, aby mezi sebou tyto firmy (organizace) uzavřely smluvní vztah, který jednu z nich výrazně poškodí a druhé přinese neoprávněný prospěch.

Přesně za tento trestný čin je policií stíhán bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář, který spolu s Mgr. Dušanem Chmelíčkem a Ing. Vítem Novotným měl nechat v rozporu se zákonem založit základním vkladem 7,5 milionů Kč koncem roku 2003 firmu Testcom servis s.r.o. (zapsána v Obchodním rejstříku byla dne 10.11.2003), aby s touto firmou byla uzavřena na úkor státu nevýhodná smlouva.

Náklady na založení této společnosti totiž měl nést stát, ale veškeré výnosy z provozu měly být příjmem této soukromé firmy - v Testcom servisu s.r.o. měly být a byly přerozdělovány bez návaznosti a propojení na státní rozpočet.

Mlynář jako poslanec přitom podle policie věděl, že už samotné založení společnosti s ručením omezeným odporuje zákonu o majetku státu - v roce 2000, kdy byl poslancem, se projednával v Poslanecké sněmovně návrh zákona o majetku státu, který byl mimořádný tím, že se projednával opakovaně. Byl vrácený Senátem mj. právě kvůli nespokojenosti senátorů s formulací § 28 o možnosti státu zakládat pouze akciové společnosti. Takovéto vrácení zákona je pro poslance dost těžko přehlédnutelné (zpravodajkou k zákonu o majetku státu č. 219/2000 Sb., vráceného kvůli tomuto problému Senátem do Poslanecké sněmovny, byla senátorka ODS Lastovecká - viz. parlamentní tisk č. 438 zákon o majetku státu) - nakonec byla schválena verze, která státu dávala možnost založit obchodní společnost pouze a jedině jako akciovou společnost (Mlynář však nechal státem založit společnost s ručením omezeným) a aby k takovému založení mohlo dojít pouze zcela výjimečně, bylo v zákoně výslovně stanoveno, že k založení konkrétní obchodní společnosti musí být dán předem souhlas vlády (Mlynář si k založení společnosti Testcom servis s.r.o. s ručením omezeným žádný souhlas vlády nevyžádal, souhlas k založení dal pouze on sám, jakožto ministr jeden jediný).

Dodám, že v důsledcích tohoto nezákonného postupu výnosy v Testcom servisu s.r.o. nejenom že byly přerozdělovány bez návaznosti a propojení na státní rozpočet, ale hlavně mohlo být využito toho, že Testcom servis s.r.o. se jako obchodní společnost neřídila přísnými rozpočtovými pravidly, neplatily pro ni hranice platových tarifů platových tříd zaměstnanců státní správy, nemusela se řídit ani zákonem o zadávání veřejných zakázek atd. - mohly se bez jakýchkoliv přísných omezení platných ve státní správě, dále tunelovat příjmy, které měly patřit státu.

A tak mohlo být jenom za pár měsíců činnosti Testcom servisu s.r.o., než stihla policie obstavit likvidátorovi Novotnému účet, takto z Testcom servisu s.r.o. přelito z jeho výnosů bez řádného zadání veřejné zakázky platného pro státní správu 5 milionů korun do Capitol Internet Publisher s.r.o., (jednatel MUDr. Pavel Baránek), 260 tisíc bylo zaplaceno právníkům, 20 tisíc měsíčně jednateli atd.

K vysvětlení židlí, na kterých současně stíhaní seděli, připomenu, že Vladimír Mlynář (US-DEU) byl současně ministrem Ministerstva informatiky, které bylo v postavení zřizovatele příspěvkové organizace TESTCOM, která použila 7,5 milionů Kč na založení Testcom servisu s.r.o. a učinil se současně členem dozorčí rady Testcom servisu. Mgr. Dušan Chmelíček byl náměstkem ministra informatiky a současně byl Mlynářem jmenován ředitelem podřízené příspěvkové organizace TESTCOM a současně se učinil jednatelem jí vytvořeného Testcom servisu. Ing. Vít Novotný byl náměstkem ředitele příspěvkové organizace TESTCOM a současně byl učiněn jednatelem Testcom sevisu s.r.o.

Vladimír Mlynář má navíc chytrého obhájce JUDr. Sokola, který ví, co je v nejhorším třeba udělat. Je použit scénář použitý již při záchraně Libora Nováka (tehdejší místopředseda ODS byl souzen za to, že podepsal daňové přiznání k darům smyšlených osob Báče a Sinhy, čímž byla podstatně zkrácena řádná daň). Tehdy dodatečnou změnou zákona bylo dosaženo Novákovy beztrestnosti za spáchaný trestný čin krácení daní, když poslanci dodatečně rozhodli, že politické strany již nemusí platit daně z darů svým stranám. Nyní k podobné akci poslouží Marek Benda, poslanec ODS. Mlynářovi je totiž zavázaný patřičným vděkem. Když se před čtyřmi lety nedostal do sněmovny, musel si hledat zaměstnání a tehdy mu Mlynář pomohl: jako šéf nově zřízeného ministerstva informatiky zaměstnal Bendu v oddělení vládní agendy. Benda tedy nyní navrhl v Poslanecké sněmovně při projednávání vládního návrhu změn trestního zákona vypuštění dotyčného ustanovení § 128 odst. 2 trestního zákona, kterému se lidově říká tunelování a poslanci s tímto fíglem souhlasili. Senát však naštěstí splnil svou funkci a trestní zákoník s tímto zněním odmítl a vrátil Poslanecké sněmovně. O trestním zákonu vráceném Senátem mají hlasovat poslanci tento týden.

Aby popis propojení židlí byl úplný - také tehdejší náměstkyně ministra Mlynáře Ing. Dana Bérová byla současně v dozorčí radě Testcom servisu a konečně tehdejší náměstek ministra informatiky Michal Frankl byl současně v dozorčí radě Testcom servisu. Ti všichni mají dosud velký vliv, US-DEU je ve vládě a mají také ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Němce. I jeho židle se v kauze záchrany tuneláře Mlynáře nepodstatnou měrou zapojila. JUDr. Němec poslanecký návrh Bendy na vypuštění § o tunelování podpořil, přestože vládní návrh trestnost tunelování požadoval zachovat.

Pokud se vyskytují rádoby odborné hlasy některých poslanců, že zákon vrácený do Poslanecké sněmovny je třeba i s vypuštěným § o tunelování schválit a vše lze pak zachránit tím, že vypuštěný § o tunelování se vrátí v jiném zákoně, je to kardinální omyl, ne-li úmyslné argumenty spolužidlí. Tím by se zachránila pouze trestnost tunelářů, kteří by se tunelování dopustili v budoucnu. Ti, kteří tunelovali dosud, by byli již nenávratně beztrestní. Byť by § o tunelování neplatil pouhopouhý jediný den, než by vešla v platnost novela o jeho vrácení do zákona, tato jednodenní neplatnost by stačila. Dosavadní tuneláři by museli být navždy posuzováni podle výhodnějšího jednodenního znění. Fakticky by byli totálně amnestováni.

Také námitky rádobyprávních odborníků, že je možné stíhat tuto trestnou činnost většinou podle jiných trestných činů, např. pro podvod, jsou účelové neboť to jde velmi zřídkakdy. Jak by se mohli např. vzájemně podvést Mlynář, Chmelíček, Novotný, Bérová a Frankl, když vše dělali ve vzájemné shodě a na tomto nezákonném postupu byli domluveni a vzájemně se kryli a případně dodnes kryjí? Bývalý náměstek Michal Frankl byl za své dobré dozorování tunelování v dozorčí radě Testcom servisu s.r.o. povýšen na člena Rady Českého telekomunikačního úřadu. Trestně stíhaní Chmelíček i Novotný jsou nadále ve svých funkcích, chráněni osobně zainteresovanou Ing. Danou Bérovou, která byla za své dobré dozorování tunelování v dozorčí radě Testcom servisu s.r.o. povýšena dokonce na ministryni informatiky.

autor je informatik
do vynuceného odchodu z MI ČR předseda odborové organizace při MI ČR