20.4.2024 | Svátek má Marcela


POČÍTAČE: Prý máme křičet Wow! Ale proč?

7.3.2007

Vydali jste se včera do obchodu s počítači, vystáli dlouhou frontu a koupili krabici s novým operačním systémem Windows Vista? Ne? Máte pravdu. Tak to určitě nebylo. Žádné fronty v obchodech nebyly a vy jste neměli nejmenší důvod si nová Windows kupovat. Tedy pokud zrovna nejste fanatickými příznivci produktů firmy Microsoft nebo případně novináři, kteří od redakce dostali úkol odpovědět čtenářům na otázku: „Vyplatí se nová Windows koupit?“

Ale obávám se, že většinu lidí odpověď buď nezajímá, anebo ji už znají. Ano, od čtvrtka je v prodeji česká verze Windows Vista (necelý měsíc poté, co byl tento operační systém představen v Americe) a firma Microsoft to označuje za další milník počítačového průmyslu. Ovšem nikdo rozumný si teď, ale ani v nejbližších měsících žádný operační systém v krabici pořizovat nebude. Důvody jsou zřejmé a srozumitelné.

Drahá a zbytečná komplikace

Windows prodávaná samostatně jsou výrazně dražší než ta, která dříve nebo později získáte s novým počítačem. Navíc, jejich instalace na starý počítač představuje jen zbytečnou komplikaci. Všichni víme, jak dlouho takové „manévry“ trvají a co všechno se během nich může pokazit.

A co z toho? Vlastně nic. Pragmatický přístup běžného uživatele k počítačům je takový, že když nějakou konkrétní technologii či konkrétní program používá a je s nimi spokojen, nemá důvod je měnit.

Nebylo to tak vždy. První generaci majitelů osobních počítačů tvořili z velké části nadšenci a hračičkové. Každé zlepšení a každá nová funkce v programech pro ně mohly být důvodem, proč si nový produkt koupit a nainstalovat. Američané něčemu takovému říkají „Wow! faktor“. Zkrátka když vám něco v obchodě nebo v reklamě padne do oka a vy si řeknete: „Tak tohle musím mít!“

Nová Windows používají citoslovce „Wow“ v reklamní kampani, a to i v té české. Slogan dokonce zní: „100 důvodů, proč řeknete ,Wow‘.“ Je to však značně nepřípadné.

„Wow! faktor“ dnes funguje hlavně u spotřební elektroniky, například mobilních telefonů. Od nich očekáváme stále něco nového a překvapivého. Když se nám to líbí, neváháme kvůli tomu sáhnout do kapsy, telefon si koupíme a starý, nepochybně funkční přístroj hodíme do koše.

Naproti tomu počítače se pro nás staly příliš všední a zároveň důležitou součástí života. Máme v nich uloženu korespondenci, fotografie z dovolené nebo třeba účetnictví. Potřebujeme je každý den. Máme riskovat bezproblémový provoz jen kvůli tomu, že nový operační systém bude mít hezčí barvy a umožní rychlejší hledání souborů? To si každý rozmyslí. A přesně tak dnešní dilema s novými Windows stojí.

Podobnost nikoli náhodná

Že je Vista v zásadě povedeným a důležitým produktem, bylo mnohokrát řečeno i napsáno před měsícem, když měla světovou premiéru. Microsoftu cesta od předešlého operačního systému Windows XP trvala pět let a pro programátory představovala padesát milionů řádků počítačového kódu.

Nebyla to cesta bezproblémová, což dokazují průtahy a zpoždění, které premiéře nového produktu předcházely. A také to, že zhruba v půli cesty - někdy před dvěma a půl lety - smetly týmy programátorů dosavadní výsledky práce ze stolu a začaly znovu, jinak a prakticky od začátku.

Výsledkem je operační systém, s kterým je většina recenzentů spokojena, byť mnozí zároveň upozorňují na to, že podobnost Visy s konkurenčním systém Mac OS X je tentokrát nikoli „čistě náhodná“.

Na serveru YouTube se stal velmi populárním klip sloupkaře deníku New York Times, který sarkasticky dokazuje, že Microsoft od firmy Apple opravdu neopisoval: vždyť tolik propagované miniaplikace (znáte z reklamy!) se ve Vistě jmenují „gadgets“, zatímco v Mac OS X „widgets“, menu pro rychlé hledání je ve Vistě na ploše vlevo dole, zatímco Mac ho má vpravo nahoře, a velmi populární třírozměrné šachy lze v Macu hrát na šachovnici ze dřeva, z mramoru a z kovu, zatímco ve Vistě mají uživatelé na výběr ze dřeva, mramoru a... porcelánu! Tak jaké opisování?

Pragmatici říkají, že pokud si Microsoft „vypůjčuje“ dobré nápady odjinud, je to jeho problém, ale že pro uživatele je to jen výhoda. S tím se dá souhlasit. Je důležité a správné, že Vista chrání data svých uživatelů lépe než kterýkoliv z jejích předchůdců. A má opravdu krásné a příjemné grafické rozhraní. Kdo si k počítači s Vistou sedne a začne na pracovní ploše otvírat poloprůhledná okna, nemůže vyloučit, že přece jen nějaké „Wow!“ - aspoň na půl pusy - nakonec utrousí.

Pusťte Vistu z hlavy

Ale aby bylo jasno, Vista není zlomovým produktem, jakým byly třeba Windows 95. Tehdy udělal Microsoft podobný skok jako mladoboleslavská Škodovka, když se stala součástí koncernu Volkswagen a místo socialistických plechovek začala vyrábět normální evropská auta. Vista je jen novým produktem, byť platí, že hodně inovovaným a že na něm týmy vývojářů odvedly velký kus práce. Ale není to žádná revoluce.

To všechno jsou důvody, proč majitelé pécéček mohou Vistu pustit z hlavy. Instalovat ji na starý počítač může být hloupost i proto, že Vista je náročná a „hladová“, takže stoprocentní výkon a spokojenost lze zaručit právě jen na novém stroji. Byť vás kampaň Microsoftu bude přesvědčovat o opaku.

Majitelé počítačů s Windows XP nemusí mít strach, že se počínaje březnem 2007 stávají majiteli jakéhosi veterána, s kterým je cesta po informační dálnici nepohodlná a nebezpečná. Ba naopak. Podle odhadu analytické firmy Gartner se Vista celosvětově rozšíří pouze na sedm procent osobních počítačů.

Znamená to, že optimální výkon zajistí průměrným uživatelům ještě letos právě operační systém Windows XP. Jde přesně o tu dobu, kdy Microsoft bude mít čas vychytat ve Vistě chyby a kdy vývojáři jiných firem přijdou s dostatkem produktů, které budou s Vistou bezchybně fungovat a využijí plně jejích možností.

A to je finální verdikt. Nechoďte Vistě naproti, nýbrž počkejte, až ona přijde společně s novým počítačem za vámi. Může to být za půl roku, za rok nebo za dva. Možná nikdy. Třeba za tu dobu přijde někdo jiný - ať už Apple, nebo stále znovu a znovu překvapující Google - s produktem, který pro uznalé „Wow!“ nebude potřebovat reklamní miliony.

LN, 2.3.2007

Autor je novinář