28.3.2024 | Svátek má Soňa


PSI: Jaga se baví

8.11.2006

Ze stolu, parapetu, lednice, pračky, vany a dokonce i umyvadla ji můžeme vyhánět prakticky pořád a někdy to člověka trošku zmáhá. Pelech, deku, hračky trhá, takže se musí dobře zvážit, co dostane na hraní, aby to vydrželo déle než dvě tři minuty. Pokud si to na hraní nevezme sama. Jaga sedící

Dneska ráno mi patrně chtěla naznačit, že se hrabu z lože na její vkus moc pomalu, tak shodila demonstrativně pánev ze sporáku a třísknutí o dlaždice mě docela probralo. Když ji venku přivolávám, tak si taky vždycky dooobře rozmyslí, jestli jí to něco vynese, nebo může dál bez jediného pohledu na mě baštit klacík (v lepším případě), nebo utíkat za pejskem (dítětem) přes silnici (v horším případě).

Bohužel si obvykle vybere tu špatnou možnost a já se pak můžu ukřičet a uvztekat. Asi pak z takovýho tajtrlíka nemůže mít respekt nikdo, natož Jaga. Dohřát mě taky může to, když Jaga NA VODÍTKU nenápadně a mírumilovně, takřka něžně čuchá do křovíčka a najednou začne bleskurychle něco hltat a příliš pozdě zjistím, že to je opravdu hovno dekorativně nalepené na nádherně zbarveném podzimním listí. A nepustí a nevyplivne, fuuuuuuuuuuuuuuj!!! Tenhle povel prostě nefunguje.

Ale jsou i vzácné chvíle, kdy mi dělá radost (abych nevypadala zaujatě). Třeba když spí. Ale vážně - například dneska cestou z procházky pěkně ťapala s prověšeným vodítkem a netáhla mě jako obvykle. To ovšem musíme ještě rozšířit na cestu ze schodů od bytu k domovním dveřím, protože tam si to už dlouho koleduje o držkopád v páru.

Vůbec prima byl skoro celý minulý měsíc (konče tímto týdnem), kdy se u nás v domě malovalo, lakovalo, natíralo, umývalo, stálo na štaflích, sedělo až leželo na schodech pokrytých prostěradlem s barelem rozdělané barvy a štětcem v ruce atd. Z toho vyplývá, že jsem nejen hlídala, aby Jaga v nestřeženou chvíli naprostým nedopatřením nespolkla kýbl barvy i se štětkou, ale aby se taky nikde nepřitřela, což je vskutku nadlidská práce.

Taky se mi to pravda úplně nezdařilo (ale nebylo to naštěstí na holicí strojek). Myslím si, že ve smýkání rozjařeného psa od čerstvě natřeného zábradlí k čerstvě natřené stěně za současného pohybu směrem dolů či nahoru po schodech jsem dosáhla dokonalosti. Doufám, že to ještě někde využijeme (varieté?). A to nemluvím o tom, když se na schodišti objeví někdo další v protisměru. Rozhodně už jsem dávno ztratila nejen před sousedy svou někdejší seriózní tvář.

PSI: Jaga se baví