20.4.2024 | Svátek má Marcela






RECENZE: Jakub Macek, Fandom a text

16.11.2006

 

Fandom a textFandom - tedy komunita lidí, kteří mají vztah k žánru (nebo žánrům, pokud chcete být detailisty) SFFH - trpí mnoha nešvary a také některými švary. Těžko říci, zda chronický nedostatek teoretických statí o fandomu patří do první nebo do druhé kategorie. Ačkoliv lidé ve fandomu mají sklony ke tvorbě různého druhu, jsou především praktiky a sklony k teoretizování netrpí, možná také proto, že teoretické práce vyžadují rozsáhlé studium pramenů, většinou spíše popisných (a navíc ještě nudných), a díky nedostatku specializovaných prací v oboru se tak případný bádatel rychle dostane mimo tu naši zahrádku. Což není příliš povzbuzující.

Zatímco fantastický film a literatura mají alespoň nějaké vyústění v teorii, fandom sám jako sociální fenomén a komunita, která je úzce svázána s fantastikou ve všech jejích podobách, je jako subjekt zkoumání popelkou. Není totiž ani rozsáhlý, ani není spojen s mediálně přitažlivými (neboli agresivními) jevy, a tak těžko může být pro mudlovské badatele spolehlivým zdrojem grantů.

Jakub Macek patří k těm nemnohým fanům, kteří se nebojí teorie - a protože navíc našel porozumění (nebo alespoň toleranci) u svých učitelů, mohl napsat několik prací věnovaných právě fandomu jako sociálnímu jevu. Základním motivem, který ve své práci Fandom - subkultura textu rozvíjí a zkoumá, je vztah mezi  fandomovým čili „skupinovým“ čtenářem a textem.

Tento přístup je pro české čtenáře celkem novým a bezpochyby objevným (byť již signalizovaným v dřívějších publikacích, především Ivana Adamoviče). Zatímco většinou naše teoretické texty vycházejí z literatury, ať již se věnují její klasifikaci, historii, spisovatelům, bibliografickým studiím či vztahu mezi literaturou a čtenářem - jednotlivcem, Jakub Macek vychází z fandomu jako jakéhosi kolektivního kolektivního čtenáře či příjemce textu - tedy textu v jeho podobě literární, filmové i dalších. (Ačkoliv to explicitně neříká, vnímám to jako zobecnění pojmu literárního textu na pojem příběhu.)

Snahy definovat fantastický žánr - texty samotné - prostřednictvím klasifikace jeho charakteristických rysů typicky linnéovskou metodou či formou negativního vymezení, tedy specifikací toho, čím se liší od minstreamové literatury, jsou historicky stejně časté, jako nepřesvědčivé či příliš volné. Přístup třetí, vlastní kulturní antropologii, zkoumá fantastický žánr prostřednictvím jeho ukotvení ve fandomové subkultuře - a tímto směrem se vydal i Jakub Macek ve své práci.

Fandom je - na rozdíl od jiných zájmových skupin - charakteristický tím, že text (či příběh i s jeho prostředím a postavami) si nejenom přivlastňuje a ztotožňuje se s ním, ale že s ním prorůstá a dále s ním pracuje, rozvíjí ho a doplňuje. Pohled za fasádu produkce textů označovaných jako fantastika totiž odhaluje pevnou a živou propojenost vědeckofantastického textu a fandomu, upozorňuje Jakub Macek. Jedním z důsledků této skutečnosti je, že příslušnost díla k fantastickému žánru není definována sama o sobě, ale jeho provázaností s fandomem. Stařičkou intuitivní definici „SF literatura je to, co najdete v knihkupectví v poličce s nadpisem SF“ tak můžeme považovat za svým způsobem prekurzor tohoto přístupu k fantastice. (Zde mi dost chybí jeden podstatný argument pro tento přístup, totiž „sense of wonder“ - pocit údivu či úžasu probouzený ve čtenáři a často citovaný jako podstatný atribut SF literatury.)

Na tuto „konstruktivní“ část pak navazuje rozsáhlý doprovodný aparát - v kapitole Fan, fandom a text autor ukazuje, jak skrze text se fan se subkulturou sbližuje a posléze identifikuje, na to navazuje stručnou historií fandomu jak amerického tak našeho, podanou právě v kontextu s vývojem fantastického žánru. Dále následuje kritický přehled českých fantastických periodik devadesátých let (práce od té doby nebyla aktualizována) a dva dodatky - text Mezi Star Trekem a Dallasem, kriticky hodnotící některé apoteózy Star Treku a ukazující nám nepříliš libě znějící paralely mezi průměrnými diváky obou seriálů, a Muggletonův post-kulturalismus a postmoderní autenticita, v níž alespoň ve zkratce představuje studii věnovanou současným subkulturám.

Nevýhodou této publikace je, že její části vznikaly okolo roku 2000 a pro současnou knižní publikaci nebyly aktualizovány. Nejcitelnější to je u kritického přehledu českých fantastických periodik, který se tak stal spíš historickou připomínkou než aby se stal živým pramenem pro další práce. Přesto je hodnotná, protože podobných textů moc nevychází. Z nich bych připomněl alespoň studii Cyberpunk - vstupenka do tretieho tisícročia (2001), kterou napsal Ondrej Herec a ve které se mimo jiné věnoval i tématu Star Treku.

Práce Jakuba Macka je především ve své první části zajímavá a když ne zcela novátorská, pak určitě obsahující řadu nových a především uspořádaných informací. Trocha teorie nikoho nezabije - a pokud vám tahle oblast textů ve fandomu schází, určitě pro vás bude tato kniha zajímavá i přes její relativně vysokou cenu.

Jakub Macek Fandom a text
obálka: Radek Dojiva / Vertigo
Triton, edice Trifid, 2006
148 stran, 139 Kč (členové klubu Trifid 99 Kč), brožované
ISBN 80-7254-856-5

pagi










Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více... 

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...