Po rozsáhlém cyklu Zeměmoří i dalších knihách této výborné autorky se k nám dostává první díl Kronik Západního pobřeží. Tentokrát to je cyklus, určený pro omladinu - young adults. Autorka tu svým způsobem (a nikoliv poprvé) vykročila z jí důvěrně známé oblasti příběhů, neadresovaných konkrétní čtenářské podskupině žánrově orientovaných fanů.

Chlapec Orrek a dívky Gry patří k obyvatelům vrchoviny - oblasti položené výše, než nížiny, ale stále ještě pod vysokými kopci, kde žijí další rody. I ten Orrekův i ten Gryin mají dary - schopnosti, které se vymykají z běžných lidských vybaveností. Ale dar má jen někdo v rodu - a ten se také stává brantorem, starším rodu a jeho ochráncem. Dary totiž většinou slouží k obraně před útoky ostatních rodů, které zase svých nositelů darů používají k rozšiřování své zájmové oblasti. A také k prosazování vůle brantora či k zajištění obživy. Orrek i Gry se postupně dostanou na okraj svých rodin, rozhodující pro to je jejich odmítavý postoj k jejich darům.

Dary totiž, zdá se, se z původních skutečných darů, které měly sloužit k prospěchu lidem, staly nástrojem zkázy. Příběh tak plyne v ponuré atmosféře zmaru, ničení a smrti, Orrek se však toho všeho děsí a jediným světélkem v temnotách mu jsou vyprávění jeho matky. Ta pochází z nížin - a na rozdíl od lidí pocházejících z vrchoviny měla dary jiného charakteru, vedle nevyčerpatelné zásoby příběhů to byla také znalost písma, kterou předala i Orrekovi.

Romány a povídky UKLG vynikají zvláštní poetikou, tento příběh ale autorka nastavila tak, že svůj dar nedokázala použít v obvyklé míře. Ponurá atmosféra, v níž se pohybuje Orrek i čtenář, příliš její poetice nesvědčí, dusí ji a potápí pod hladinu. Až ke konci se jí postupně dostává kyslíku a závěr naznačuje, že další díl už by mohl být psán stylem, na jaký jsme u této autorky zvyklí.

Ursule K. Le Guinová tu zkusila napsat programový příběh, snažila se popsat osobnostní vývoj mladého člověka. Orrek je spíše introvertní, až příliš do sebe vstřebává své okolí a jeho jemná povaha, kterou zdědil po matce, se dostává do konfliktu s tvrdostí života v kraji chudých lidí pracujících na chudé půdě. Ti, vyčerpáni boji o holé živobytí s přírodou i se sousedy, si nevytvořili kulturu a přirozenou životní moudrost v podobě, jakou známe my třeba z drsných kopců Krkonoš nebo Šumavy, a tak si Orrek nutně musí připadat cize i mezi vlastními lidmi. Není tu moudrá babička či prastrýc, kteří by chlapcův vývoj usměrňovali svými postřehy a nápovědami, zbavenými pachuti rodičovských rad.

Jediný impuls tohoto druhu, který Orrek dostane, do jeho života nakonec přinese cizinec, uprchlík z nížin. Chlapec se postupně stal mistrem pasivní agrese, jeho energie se vybíjí dovnitř, do jeho pochyb a váhání. Jeho adolescentní vzpoura, v tomto věku obvyklá snaha zformovat vlastní osobnost, zůstává v rovině útěku a úniku.

První díl Kronik Západního pobřeží tak svým temným a poněkud rozpačitým vyzněním zůstává pozadu za jinými pracemi této skvělé spisovatelky.

Ursula K. Le Guinová: Dary - Kroniky Západního pobřeží 1 (Gifts, Chronicles ot the Western Shore)
překlad: Petr Kotrle
obálka: Milan Fibiger, grafická úprava: Dagmar Krásná
medailon autorky: Martin Šust
220 stran, 189 Kč (členové klubu Trifid 139 Kč), brožované
ISBN 80-7254-793-3