Jarní pražský con zaměřený na tři stárové fenomény (Star Wars, Star Trek, Stargate) mi nejen k poněkud macešskému pragoconskému přístupu posledních let k výše jmenovaným přišel od samého začátku jako dobrý nápad, takže jsem nelenil a přišel se do obchodní akademie ve Svatoslavově ulici přesvědčit, jak dopadlo provedení. Mno... začněme hezky od začátku.

Na místo conání jsem dorazil v pátek v půl sedmé. Během registrace, která proběhla bleskurychle a bez problémů, jsem byl upozorněn, abych si kromě programu nezapomněl vzít doprovodné materiály obsahující mapy školních prostor, jež jsou labyrintového rázu. Nakonec jsem nechal mapy mapami a rozhodl se pro průzkum bojem, při kterém jsem prolezl snad všechny přístupné chodby a zákoutí. Tělocvičnu určenou k spacákovému nocování jsem ještě nalezl bez větších problémů (orientační ošipkování fungovalo), horší to bylo s učebnami určenými k přednáškám, které se rozlezly po všech patrech a to ještě tak šikovně, že Scifi seriály I. byly v patře druhém a Scifi seriály II. v patře prvním, aby se to náhodou nepletlo. Tyhlety přednáškové místnosti umějí být pěkně vykutálené. Průzkum se ovšem vyplatil, neboť jsem následně během conu několikrát zoufalým fanům a fanynkám pomohl najít místo, ke kterému se nemohli dobloudit. Jedna věc mě během prohlídky školy zarazila. Na chodbách ani v baru, kde to většinou na conech žije, jsem nepotkal žádnou známou spřízněnou duši. Vlastně jsem nepotkal téměř nikoho. Napadla mě dvě možná vysvětlení. Buď je conová účast spíš nic než moc, nebo jsou všichni nezvykle na přednáškách. Rozhodl jsem se prověřit tu optimističtější z možností.

A na přednáškách skutečně už někteří staří známí byli. Jako první jsem zavítal na Molirovo povídání "Who is Who?" o seriálu Dr. Who, o kterém jsem kdysi po zhlédnutí pilotní epizody nejnovějšího zpracování usoudil, že si ho vzhledem k množství již sledovaných seriálů můžu nechat ujít. Mno, Molir mě nakonec chytlavým přednesem zviklal, abych Doktorovi ještě jednu šanci dal, snad ji nepromarní. Následně jsem se šel na vlastní oči přesvědčit, co je pravdy na internetových zvěstech o příšernosti pozemského spin-offu původní Battlestar Galacticy. Možná je to s podivem, ale Internet měl tentokrát pravdu! Deus na přednášce pomocí komentovaných ukázek dostatečně demonstroval, že něco takového jako je BSG1980 si spatřit světlo televizní obrazovky nikdy nezasloužilo. Teď už ani nevím, jestli si mám přát, aby hrdinové aktuální Galacticy Zemi nakonec nalezli, kdyby z toho mělo vzejít něco takového. Uááá, ještě teď mi naskakuje husí kůže. Zkaženou chuť mi naštěstí spravila již následující přednáška kernela32 "Antihrdinové, ztracení pastoři a vesmírné děvky" o... kdo neuhodl, měl by sis rychle doplnit seriálové vzdělání... hrdinech vynikajícího whedonovského seriálu Firefly. V jedenáct program končil (proč tak brzy?), tak jsem si šel rozestlat spacák a karimatku a po chvíli čtení začal počítat robotické ovečky.

Jak brzy páteční program skončil, tak brzy sobotní začal. Budící mobilovou vymoženost jsem nakonec nepotřeboval, neboť již o půl osmé mě probudil čilý ruch vstávajících fanů. Když jsem se uchystal k opětovnému provozu a byl už napůl na odchodu z přespávací plochy, potkal jsem další známou tvář – samotného šéfredaktora Sardenu Pechyho, který... si šel zrovna lehnout ;-)

Nevím, jestli byli organizátoři Sconu přesvědčeni, že když ukončí večerní program v jedenáct, tak budou všichni v osm ráno čilí a žhaví po přednáškách, každopádně se něco nepovedlo. Na Thomasovu přednášku od osmi "Lost – Co bude dál?" jsme nepřekvapivě dorazili celí dva posluchači. Thomas se tím naštěstí nenechal rozhodit a podrobně nám vylíčil, jak celý seriál dopadne... tak dobře, zrovna tohle ne, protože to nikdo neví (tedy doufám, že J. J. Abrams ano), ale alespoň pár dílčích odhalení budoucího děje nám prozrazeno bylo. Lostí odbočka. Upřímně – během prvních dvou sérií by mě ani ve snu nenapadlo kazit si překvapení a vyhledávat k Lostu spoilery, ale prozatím neslaná nemastná série třetí mě k tomu doslova dohnala, protože jsem potřeboval vědět, jestli je Lost opravdu na pohřbení, nebo bude ještě úspěšně resuscitován. Bohužel na veřejnost se toho nedostalo dost na to, abych si pro sebe mohl tento případ uzavřít. Lámat nad seriálem televizi každopádně zatím nehodlám, snad tvůrci opět najdou správnou cestu, po té současné se přece i jim samotným musí jít dost těžkopádně. Konec lostí odbočky a zpět k Sconu.

Po spoilerové přednášce následovalo opět Thomasovo kontraverzní srovnávání "Lost x Prison Break x Heroes – Kdo je nej?". Mno, být to na mně, stačilo říct Heroes a dalších slov k třem seriálovým hitovkám posledních let nebylo třeba, ale Thomas na to šel obšírněji, a než dospěl k závěrečnému verdiktu, pečlivě ty tři seriály ze všech aspektů porovnal, aby nakonec uznal, že momentálně jsou i u něj v největší přízni právě Heroes. No vida.

Když už jsem byl na tom Sconu, šel jsem omrknout i stárový program, v starwarsácké místnosti Sammael zrovna probírala vydané romány z posledních let. Následně bylo na programu galaxyquestové divadlo Molirovy divadelní společnosti, nebo jak si ta banda vlastně říká ;-), jehož případnou další reprízu všem, kteří ho ještě neviděli, vřele doporučuji, měl jsem to potěšení vidět ho již dvakrát a v obou případech jsem se výborně bavil. Dal bych si ho i potřetí, ale to už známý chotěbořský Vašek na chodbě zprovoznil svůj již zavedený Pravdostánek, a jelikož jsem s ním potřeboval doladit nějaké detaily SeriesConu, dal jsem přednost práci před zábavou. Vyčerpán a zavalen úkoly jsem pak šel na chvíli zregenerovat síly do spacáku ;-)

Než jsem opět vyrazil do víru conového dění, stihl jsem si ještě přečíst Mooreovy Devětačtyřicátníky. Z programu jsem si tak nechal utéct přednášky: Stínohry Star Treku, Mise: Zelenka, další Firefly a dalšího Dr. Who, Repete narážek na Trek, Pomstu Dava Listera a Úvod do 4400. To abyste měli představu o pestrosti programové nabídky. Abych trochu vyšel ze seriálového tempa, zaskočil jsem následně i do literárního bloku. A dobře jsem udělal. Tak to alespoň vidí moje peněženka. Zasvěcená přednáška Martina Šusta na téma New Weird mě totiž definitivně přesvědčila, že toto hnutí se s hnutími v mé hlavě zásadně míjí, takže ačkoli je celá česká edice náramně vyvedená, obálky jsou krásně modré a v knihovně se knihy skvěle vyjímají a tak vůbec, další newweirdovské kousky si už nekoupím, protože se čtením těch stávajících jsem měl veliké potíže. Snad mi Laser-books odpustí a dopřeje mi, starému scifistickému konzervativci, raději nějakou tu New Space Operu :-)

Na conu se nachýlil podvečer a s ním se v programu dostalo i na nostalgické vzpomínání. Když jsem na Sovogovo rekapitulování historie SW fandomu u nás šel, ještě jsem netušil, že mě použije jako názornou pomůcku. Byl jsem totiž kdysi dávno ještě v minulém tisíciletí jeden ze čtyř návštěvníků prvního starwarsáckého programu na Avalconu speciál, a jelikož jsem po následující léta zůstával synům a dcerám Lucasovy ságy věrný, táhl jsem se conovými momentkami jako červená nit, což Sovog nenechával bez komentáře ;-) Během vzpomínání bylo zajímavé sledovat na fotografiích postupný nárůst starwarsáckých nadšenců. Pokud se povede připravovaný seriál, myslím, že nakonec početně pokoříme i vesmírné macgyveristy.

Warsový stár fenomén jsem tím měl tedy už poněkolikáté účastnicky odškrtnutý, macgyverovský nemusím, tak jsem šel ještě omrknout ten třetí v koutě, co ho v televizi nedávno zrušili či přerušili či co to s ním vlastně ušili. Pyžamáci překvapivě neoplakávali staré dobré časy, ale výborně se bavili u vlastní loutkové hry, ve které měl Kirk 24 hodin na to, aby se oženil s Esmeraldou :o) Výborné, chválím.

V půl osmé večer přišlo na řadu společenské vyvrcholení conu – společný galavečer. V tělocvičně se sešlo odhadem tak 150 fanoušků (což asi byla conová účast) všech stárových a jiných zastoupených fenoménů a myslím, že mohu říct, že se všichni báječně bavili. Program byl pojatý jako předlistopadové televizní zprávy, postupně vystupovali s příspěvky zástupci různých fanouškovských obcí, vyhlásily se výsledky literární soutěže, a nakonec došlo na společné divadelní vystoupení, ve kterém se dvě hlavní postavy od každého stáru dostaly na tajuplný ostrov, po kterém pobíhala ozbrojená zmatená Francouzska a všech se vyptávala, jestli neviděli Alex ;o) Po vynikajícím divadle Tess ještě zbylým divákům promítala trailery na fan filmy.

Poslední přednáška, na které jsem byl v sobotu přítomen, bylo povídání Ziiny o Torchwoodu, což je podle prezentovaného velmi zábavný spin-off Dr. Who. Kolem půlnoci jsem se přesunul do již trochu uprázdněné přespávací tělocvičny a přešel do spánkového režimu, abych byl čerstvý na další ranní příděl přednášek.

V neděli jsem sice vstal brzy, ale z přednášek od osmi jsem si nějak nemohl vybral, tak jsem si jen sbalil věci, nafasoval na baru horalku k snídani a jal se pár minut čekat před jednou ze seriálových místností, než zazvoní (v pátek někdo zapomněl vypnout školní zvonek, takže ten zvonil celý víkend dle pravidelného rozpisu) respektive odbije devátá, kdy měl Thomas začít podívat o tajemných číslech v Lostu. Když se minutovka na hodinách přiblížila dvanáctce, čekal už nás tam dav (konkrétně dva lidi) a tak jsme zkusmo nakoukli dovnitř, zda už předchozí přednáška o seriálu Jeremiah skončila. Jaké bylo naše překvapení, když jsme spatřili pouze prázdnou učebnu, kde se skvěl na zeď promítaný naštvaný vzkaz ve smyslu: "Byl jsem tu, vy ne, odešel jsem na bar, prázdné místnosti zásadně nepřednáším." Ajajaj. Na organizování programové linie se teprve chystám, takže zatím jen z laického pohledu bych pro příště doporučoval na osmou ranní nasadit místo přednášek jen nějaké promítání, když nikdo nepřijde, nic se neděje, takhle si nějaký nešťastník (v programu jméno přednášejícího chybělo) zbytečně připravoval přednášku, což je škoda.

Pak už se dostavil Thomas, aby na své čtvrté přednášce v té chvíli již osmi posluchačům (ha, čísla!) zopakoval, co mezi druhou a třetí sérií seriálů přinesla multimediální hra Lost Experience. Jedna z odhalených záhad byla právě prokletá čísla, díky nimž Hurley vyhrál své miliony. Mimochodem, zajímavá informace pro sázkaře, ve Sportce ta čísla nikdy nepadla, takže nejste bez šance, jednou přece padnout musí, i když... aby už pak nebylo vzhledem k jejich charakteru pozdě ;-) Stále si nejsem jistý, jestli vysvětlit jednu ze seriálových ikon úplně mimo seriál byl od tvůrců šťastný nápad, ale co naděláme, už se stalo. Touto přednáškou pro mě Scon skončil, ale zatímco jsem byl na cestě domů, ostatní nadšenci dále conovali a určitě s tím nepřestali, dokud je v odpoledních hodinách organizátoři z objektu s díky nevyprovodili.

Co říci závěrem? Dostálo provedení chvályhodnosti myšlenky? Musím říct, že na to, že to byl první ročník, se Scon až na pár mušek zmíněných výše vydařil. Jen škoda na Prahu nižší účasti. Doufám, že se organizátorům alespoň vrátily náklady a nedopadlo to jako první Raukon. Každopádně pokud bude další ročník, nenechám si ho ujít a nejen stárovým fanouškům doporučuji totéž.