Ty, co byly našemu bydlišti nejblíže byly na Vánoce roku 2001. Ty poslední byly výše v horách v listopadu minulého roku. 

Včera jsme se byli s mojí ženou podívat do okolí osady Blackheath, která leží přes 1000 metrů nad mořem a v jejímž okolí jsou četné vyhlídky a krásná údolí ba i kaňony. Zde řádily požáry zcela bez zábran a velké rozlohy buše vyhořely. Zdejší flora je však na požáry zařízená a pár týdnů po ohni začíná regenerovat.

Mnohé plodnice potřebují žár ohně aby se otevřely a semena se tak dostala do země. Pro jiné, jako třeba žlutokap, který se tu jmenuje Black boy a nebo Grass tree, po požáru vyrazí do květu. Ohořelé keře a stromy počínají obrůstat čerstvými výhonky přímo z kmene a s červenými listy, jejichž barva se později změní na zelenou. To červené barvivo zajišťuje nouzově metabolizmus než stromy mají na to vyrobit si chlorofyl.

Na Evansově vyhlídce je buš jaksepatří vyhořelý, dokonce i jedna kadibudka vzala za své. Ta pro pány. Takže kadibudka byla ohrazena a ohořená cedulka byla přemístěna na dámskou a stala se z ní kadibudka unisexová. Údolí Grose je v mnoha místech vyhořelé a cesty do něj zavřené.