Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996ŠAMANOVO DOUPĚ: Mír v Jeruzalémě
Hurá do Jeruzaléma!
Osvobozeni od foťáku a téměř i peněz, jdeme se ženou podívat se ještě naposledy do Starého města. Máme to slabou čvrthodinku po Jaffa Road. Dnes je zase živá. Tatínkové jsou na procházce s houfy dětí, chovají se k nim vlídně a bez okřikování. Po ulici pobíhá mládež, aniž bych z ní měl pocit agrese. V jízdní dráze mezi kolonami aut i na chodnících mezi chodci se proplétají roztodivné druhy invalidních vozíků. Poprvé jsem uviděl kolečkové křeslo poháněné dvoutaktem. Jeho řidič si zajel do trafiky pro noviny...
Tentokrát vcházíme úplně nejzápadnější branou, a to Novou branou. Vlézáme do křesťanské čtvrtě. Úzká ulička sestupuje po schodech a noří se mezi vysoké stěny klášterů. Že jsme v křesťanské čtvrti, poznáme i podle toho, že procházíme kolem budovy, kde sídlí "Arabští katoličtí skauti". Míjíme chrám Božího hrobu.
"Počkejte, vy jste byli v Jeruzalémě a nenavštívili jste Boží hrob? "
Byli jsme v Izraeli čtrnáct dnů, z toho jedno odpoledne, jeden den, jeden večer a jedno dopoledne v Jeruzalémě. A nenavštívili jsme povícero míst. Po určité době už nemáte nejen fyzickou, ale hlavně psychickou sílu na další historickovědné zážitky. Byli jsme se na závěr zájezdu ve městě jenoum cournout!
Jdeme stále rovně, ale najednou se kolem nás cosi drobně zlomí. Něco je jinak. Náhle se objevují pouliční stánky, ozývá se hlasitější hovor, potkáváme shrbené ženy v šátcích. Jsme v muslimské čtvrti. Už je čas na svačinku, tak si u jednoho stánku kupujeme kousky pečiva. Pochutnávám si na výborném čerstvě upečeném rohlíčku s makovou náplní, určitě se nějak zvláštně jmenuje.
Jsme opět na Via Dolorosa, tentokrát jdeme směrem na východ, v protisměru. Zatáčíme k jihu po El Wad. Prozkoumáme uličku Bab al-Hadíd, která končí u madrasy (neboli "vysoké náboženské školy") jménem el-Araghonia. Ostatně madrasy jsou tu všude kolem. Zatočená ulička mezi nimi je úplně pustá, působí trochu jako divadelní kulisa. Mám pocit, jako bych byl v nějakých orientálních Stínadlech. Bylo to poprvé a naposledy, co jsme se ocitli v Jeruzalémě na veřejném prostranství sami.
Pak najednou úzký lomený průchod a jsme vyvrženi doprostřed jakési ohromné chrámové lodi, která je přikryta polokruhovitou klenbou v asi dvaceti metrech výšky. Ocitli jsme se uprostřed Trhu obchodníků s bavlnou (Cotton merchant´s market). Avšak žádná bavlna se tu nekoná. Zatímco jiná tržiště evidentně obsluhují hlavně místní populaci, tento krám jest pastí na západní turisty. I když jsme asi v té chvíli byli v tomto místě jedinými Zápaďany. Ale nekoupili jsme si žádnou umělohmotnou cetku, dálkově ovládané autíčko, gumový kopací míč ani japonskou bižuterii. Jdeme se podívat k východnímu otvoru do této umělé jeskyně. Odtamtud září denní světlo. Přicházíme pod schody, a náhle nás oslní zlatá báň Skalního chrámu. Chci se podívat kousek výše po schodech. Ale náhle vystupují ze stínu izraelští vojáci a na vzdálenost deset metrů předem odmítavě mávají rukama. Jsme před portálem, který vede ven z Chrámové hory. Tudy se z ní pouze vychází. (Proto je zde taky přichystaná ona past na turisty.) Chtěl jsem se podívat na dotek Hory, jenom nakouknout, nos bych přes čáru nevystrčil, ale vojáci jsou neoblomní. Klid posvátného muslimského místa musí zůstat zachován!
Obracíme se, vycházíme druhým koncem podvodnicko obchodnického tunelu zase na El Wad a pokračujeme k jihu. Už zkušeně projdeme kontrolním stanovištěm a jsme zase na náměstí Západní zdi. Jenom na jeho rohu. Téměř okamžitě vycházíme dalším kontrolním stanovištěm do Řetězové ulice (Chain street). Nechtěli jsme se harcovat přes magnetické brány, ale tudy prostě vedla nejkratší cesta dále...
Směřujeme do moderní obchodní ulice na místě antického Carda. Obchody jsou zde na úrovni o patro níže než ulice, ale působí na nás studeně, a tak pokračujeme k centru Židovské čtvrti na náměstí Churba (Hurva). Ještě vloni se tu klenul jediný rekonstruovaný oblouk stejnojmenné synagogy, který byl obnoven po roce 1967 poté, kdy se Židovská čtvrť dostala zpátky do rukou Židů. Za bojů v roce 1948 byla tato synagoga prakticky zničena. "Churba", neboli "rozvaliny" se jí však říkalo už od roku 1864, kdy byla postavena na rozvalinách předchozí synagogy. Tu vypálili rozzlobení věřitelé, jimž obec Aškenázů, kterou do Jeruzaléma přivedl z Polska v 18. století rabín Jehuda he-Chasida, nezaplatila dluhy. Synagoga na rozvalinách starší synagogy, která stála jistě na základech ještě starší stavby... Někdo však staré dluhy splácí, neboť nad náměstíčkem se v květnu 2006 nerozkládal žádný oblouk, jen příšerný rámus stavebních strojů. Zdá se, že Churba co nejdříve povstane ze svých rozvalin.
Chvíli jsme bloudili po okolí a hledali občerstvení. Což nebylo jednoduché, zejména pro nesmírné záplavy amerických turistů a onen stavební ruch. I prchli jsme opět do křesťanské čtvrti, kde jsme v průchodech tržnice Múristán (Maristan) konečně našli klidné místo k poobědvání. Blok domů je tu rozdělen napříč uličkami ve tvaru písmene X. Tohle křížení vymysleli příslušníci řecké pravoslavné církve, když se začátkem 20. století zdejší oblast přestavovala z tehdejších rozvalin.
My jsme hledali místo k poobědvání a nás si zase našel odchytávač jedné zdejší restaurace. Odchytil si nás, usadil u stolku pod slunečníkem a přednesl nabídku. Dali jsme si kebab. V ceně 35 šekelů je i pití. Než se kebab připravil, objevily se na stole objednané lahvičky. Chtěl jsem grape, šťávu z hroznů, ale neměl jsem dost důraznou angličtinu, a tak jsem dostal grep. Cool grapefruit Soft Drink z Ramalláhu. Žena se občerstvovala bezbublinkovou minerální vodou, dovezenou pro tuto příležitost z Jericha. Na lahvích byly anglické a arabské nápisy - inu pití bylo dovezeno z oněch Oblastí pod Správou Palestinců.
A tak jsme debužírovali v palestinské hospůdce uprostřed křesťanské čtvrti, u zdi starého špitálu, za níž bránila Omarova mešita výhledu na chrám Božího hrobu, který skrývá i preparované zbytky skály zvané Lebka aneb Golgota.
Jó, Jeruzalém. Toto staré město dalo všem dalším městům jedno dědictví: právě zde bylo obydlené sídlo poprvé rozděleno na části. Na čtyři části - a od té doby se jim říká "čtvrti", i když je jich třeba několik desítek...
A pak jsme se zvedli a šli k hotelu. Na křižovatce, kde odbočující Křesťanská ulice (Christian Quarter Road) odděluje ulice El-Khanqa od ulice St. Francis jsme se ještě zastavili v obchůdku s tričky. Trička jsou vždy jedné barvy: zelená, modrá, bílá, různá. Pan provadač vám na ně vyvede nápisy a znaky všemožného druhu. My si vybrali emblém šerifské (ovšemže šesticípé!) modré hvězdy s nápisem "Police". Ten jsme nechali zažehlit do modrého trika. Což byl suvenýr pro synka. Nápis "Israel Defense Forces" pak ozdobil olivové tričko. To pro dcerku. Potomkům jsme v památku také mohli vybrat urputnou tvář Che Guevary nebo výzvu Free for Palestine! Zde, mezi Svatým Františkem a El Kl-Khanqa vládla svoboda tržní i názorová. Sesypali jsme všechny své peněženky, šekely i zbylé dolary a dali požadovanou sumu dohromady. Téměř. Když chtěl obchodník udělat kšeft se dvěma tričky, pak musel slevit asi pět šekelů. Inu, zpátky půjdeme zase pěšky, i když jsem si chtěl vyzkoušet jízdu místním autobusem aslepoň na dvě zastávky.
Z hradeb jsme vyšli opět Novou branou. Prošli se kolem miniaturního akvaduktu, který tvoří součást plastiky před Novoměstskou radnicí. Dnes už v její fasádě nejsou patrny kulky z dob, kdy bylo staré jeruzalémské město se všemi čtyřmi čtvrtěmi po téměř dvacet let pod jordánskou správou a kdy v Židovské čtvrti nebyl jediný živý Žid. Tehdy tato budova byla pevností v první linii. Dnes tu v míru šumí stromy, umělý vodopádek i rozhovory občanů jeruzalémských.
Prožito a popřemýšleno v Izraeli dne 7. května 2006, zapsáno v Praze 11. prosince 2006
Příště: Mír ve Stodůlkách
(dnes už bez autorových fotografií)
*********************************************************
Předcházející díly Míru v Izraeli:
09.05. 2006: Mír v Izraeli
18.05. 2006: Mír v oblacích, mír na moři
23.05. 2006: Mír v Akku
26.05. 2006: Mír v Galilei
30.05. 2006: Mír v dešti
06.06. 2006: Mír pod hřebenem
15.06. 2006: Mír na severu
22.06. 2006: Mír pod Hermonem
15.07. 2006: Mír na Golanech
18.07. 2006: Mír v Tel Hai
20.07. 2006: Mír v Safedu
25.07. 2006: Mír v Kafarnau
27.07. 2006: Mír v Gamle
31.07. 2006: Mír na Kinneretu
03.08. 2006: Mír v Jardenitu
08.08. 2006: Mír v lázních
14.08. 2006: Mír v Tiberias
15.08. 2006: Mír šabatu
22.08. 2006: Mír pod Táborem
24.08. 2006: Mír v Haifě
29.08. 2006: Mír v Cesarei
31.08. 2006: Mír v Netanji
12.09. 2006: Mír na Jom HaZikaron
14.09. 2006: Mír na pláži
19.09. 2006: Mír svobody
21.09. 2006: Mír u Latrunu
21.09. 2006: Mír Jad Vašem
29.09. 2006: Mír hřbitovů
05.10. 2006: Mír v tunelu
10.10. 2006: Mír na Via Dolorosa
12.10. 2006: Mír u Zdi
19.10. 2006: Mír krále Davida
25.10. 2006: Mír Citadely
31.10. 2006: Mír menory
03.11. 2006: Mír bazaru
03.11. 2006: Mír pouště
23.11. 2006: Mír v Kumránu
05.12. 2006: Mír u Mrtvého moře
05.12. 2006: Mír na Kikar Zion
