Milý prvovoliči, dnešek je pro tebe svátkem, kdy můžeš vyjádřit svobodně svoji podporu socialistickému rozvoji naší vlasti. Tak nějak to bylo napsáno na diplomu, který jsem na podzim 1972 dostal na strahovských kolejích od volební komise. Ještě ho mám schovanej někde na dně sklepa. Komisaři a komisařky se na mě vlídně usmívali, potřásali mi rukou. Pak jsem šel za plentu, což se tehdy nemuselo a když se tam šlo, tak proč asi? Abych si přeškrtal na jediných možných jednotných kandidátkách Národní fronty tu jedinou nabídku, kterou nám tehdy strana a vláda předložily. Ale vlastní propiskou, protože pro sichr za tou plentou žádné psadlo nebylo!

Pak jsem vyšel ven, a komisaři se už neusmívali. Tvářili se, jako bych tam nebyl a jako by tam nebyli ani oni. Hodil jsem volební lístek do urny a s tepem dvě stě a staženou prdelej vyšel ven.

Proč jsem škrtl onu nabídku? Nějak mi vadilo, že na kandidátce byli kolaboranti se sovětskou okupační mocí. Ale stejně nakonec vyhráli s drtivou převahou! Říkal mi později jeden komunální poslanec, že když si ta svoje procenta přepočítal na voličstvo, tak zjistil, že ho musela volit jedna ruka a jedna noha, protože od pěti set voličů obdržel 99,9 % hlasů. A taky mi vyprávěl kolega, jak jel na chatu volit s volebním průkazem a když přišel k volební místnosti, byla zavřená. Neboť už měli stoprocentní účast místních voličů a chtěli mít o víkendu klid. Ten můj známý se přesto domáhal voleb, protože nechtěl mít u svého jména černý puntík, že se neúčastnil. Ale jeden z místních funkcionářů ho uklidnil: "Už nemusíš volit soudruhu, odvolili jsme to za tebe."

No ale to se už sedmnáct let nestává. Opravdu se může volit, vybírat z více nabídek, ne jen jako Adam Evu. A volit se může, ale nikdo vás k volbám nehoní. Tak tedy - já vás k nim honím. A honím i vaše rodiče, aby vás honili k volbám, milí prvovoliči, neboť k těmto volbám byste jíti měli - abyste na tom totiž po chvíli nebyli jako naše generace před Listopadem.

Neboť nám hrozí... komunismus? Ne. Něco horšího.

Hrozí nám totalitní péče státu. Moudrého státu, vedeného rukou silné osobnosti, která vám řekne, jaké noviny máte číst, co se smí říkat v rozhlase a který sportovní klub dostane miliardy.
Hrozí nám moudří hospodáři, kteří na dvacet let dopředu podpoří rozvoj perspektivních oborů, jako třeba výrobu televizních baňek nebo benzinových aut.
Hrozí nám státní zdravotnictví, které přikáže v jaké porodnici se smíme narodit, jaký lékař nás bude trápit a v jakém ústavu zemřeme.
Hrozí nám všemocné ministerstvo školství, které rozkáže, v jakých školách se naše děti smějí učit - a co!
Hrozí nám ministr gultůry, který nezná pojem "veřejnoprávnost" a chtěl by zase zavést státní televizi.
Hrozí nám ministr vnitra, který opakovaně lže a už se za to ani nestydí.

Hrozí nám návrat reálného socialismu, kde místo agentů Moskvy budou vládnout agenti StB, veksláci a mafiáni.

Už jsem to jednou zažil, a neděkuju, podruhé nechci. A nechci, aby to musela znovu zažít generace mých dětí. Či případných vnuků.

Takže, milý prvovoliči - hajdy k urnám, a nevol ani komunismus, ani socialismus. Vol svobodu. Tedy, pro nechápavé: Nevol KSČM a ČSSD!

Když je budeš volit nebo pokud nepůjdeš volit vůbec, pak bychom mohli příště zase uslyšet:

"Už jsme to za tebe odvolili, soudruhu!"

Psáno v Praze dne 31. května 2006