29.3.2024 | Svátek má Taťána


ŠAMANOVO DOUPĚ: Proč říci NE americkým raketovým základnám

23.1.2007

V pátek, prakticky několik minut po tom, co získala Topolánkova vláda důvěru, požádala ji americká vláda o souhlas s výstavbou radaru na našem území. Radar má být součástí systému protiraketové obrany. Rakety budou umístěny na území Polska. A jsou to rakety protiraketové, které ničí protivníkovy střely přímým střetem, nikoli výbuchem.

Nicméně si musíme uvědomit, že jde samozřejmě o vojenské zařízení, které může být v případě konfliktu cílem útoku. Ovšem v případě raketového útoku budou cílem útoku i vojenská zařízení obecně, včetně vojenských újezdů. Říkáme-li "NE americkým raketovým základnám", říkáme i NE celé naší armádě. Což je ovšem legitimní důvod, proč říci NE.

Radar má však primárně sledovat rakety směřující na evropská a americká města z oblastí darebáckých států. Což nemusí být jenom dnešní Írán, ale třeba i zítřejší Libye. A v tom roce 2011 předpokládaného zprovoznění možná i území dnešního Libanonu nebo i současného Izraele. Takže, pokud si myslíme, že dráždíme darebáky stavbou obranných zařízení, řekněme směle "NE americkým raketovým základnám". Skutečně, v některých chatových oblastech lidé své objekty raději ani nezamykají, aby jim lupiči nerozmlátili dveře nebo nezapálili barák, ale jenom je vykradli.

Podle některých komentátorů by na nás ani darebáci nestříleli, pokud bychom je neprovokovali stavbou radaru. Stříleli by jenom na ostatní evropské státy a Ameriku. Tedy naše spojence z NATO. Pokud nechceme být členem kolektivního obranného souručenství NATO, pak máme další důvod, proč říci smělé "NE americkým raketovým základnám".

Také se opětně ozvali sovětští, pardon, ruští generálové. "Rusové se obávají protiraketové základny" zní titulek článku ve včerejších Lidovkách . Ale ti generálové se základny ani tak "neobávají", jako ji považují pro sebe "za zjevnou hrozbu". Podle velitele ruských Kosmických vojsk generála Vladimira Popovkina, jehož vyjádření jsem si našel na Novinkách , přijme Moskva v případě vzniku základny "adekvátní opatření". Jak už řekli ruskosovětští generálové vloni, stala by se v případě výstavby amerického radaru na našem území Česká republika cílem ruských strategických raket. Oni se ani tak "neobávají", jako nepokrytě vyhrožují! Dalším legitimním důvodem k vyřčení smělého "NE americkým raketovým základnám" je tedy i oprávněný strach z ruských výhrůžek.

"Radarová stanice v Česku nepochybně může sledovat činnost raketových vojsk umístěných ve středním Rusku i Severní flotily," zlobí se ruští generálové. Ano, jistě, může. V domku, jenž je součástí areálu kostela Panny Marie Vítězné na Bílé hoře měli nacisté za války odposlouchávací zařízení, kterým monitorovali rádiové signály, přicházející z ponorek v Baltském, Severním i Středozemním moři. (Po válce bylo zařízení převedeno pod nějakou vnitráckou složku.) Pokud chceme říci hrdé "NE americkým raketovým základnám", měli bychom zlikvidovat všechny radary, co jich na našem území máme, protože ty nepochybně zaznamenávají aktivitu všech letadel i lodí nad celou širou Evropou i v přilehlých mořích. A protože naše radary tohle nepochybně sledují už teď, je naše území nepochybně už teď cílem plánovaného sovětskoruského strategického útoku.

Někteří mladiství žurnalisté, kteří ještě nemají zkušenosti naší generace, ve škole jim z moderních českých dějin nic neprozradili a sami se nedovzdělali, přirovnávají dnešní plány na stavbu radaru k roku (devatenáct set) šedesát osm, kdy sem vtrhli Rusové s tanky a děly. "Takže šup, šup, šup, rudé hvězdy přetřít nabílo, tanky a děla vyměnit za rakety a radary, a je to! Zbývá už jenom pozvat pár amerických „soudruhů“, díky nimž se Česká republika rozsvítí jako další červený puntík na mapě světového terorismu," píše na třetí stránce včerejšího Metra ve svém sloupku "Rakety jen změní název " Petr Prokopec. Toto je nepřesné přirovnání. Mělo by se spíše vztahovat k roku 1983 , kdy sovětský vůdce Jurij Andropov poručil na území NDR, Polska a Československa rozmístit novou generaci mobilních raket krátkého a středního doletu - SS-21, SS-22 a SS-23. Ovšem drobné rozdíly tu přesto jsou:

1) Rakety řady SS 20 byly projektovány jako nosiče tří jaderných hlavic. O tom, jestli byly hlavice namontovány na raketu nebo umístěny ve vedlejším skladu a kde ten sklad bude, o těchto maličkostech rozhodovala Sovětská armáda, naši vojáci jí do toho neměli co kecat.
2) O umístění nerozhodoval československý parlament ani vláda, aniž nějaké referendum. A šlo to tak rychle, že si majitelé vystěhovaných rekreačních objektů z okolí vybraných palpostů ani nemohli sebrat svoje věci - sovětská armáda jim je dovezla do skladů.
3) Šlo o útočné rakety postavené na dotek hranicím. Zatímco Pershingy byly od našich hranic zhruba ve vzdálenosti asi 60 km - právě proto, aby nebyly při plánovaném sovětském útoku v první linii.

Ale to jsme nebyli v NATO, avšak ve Varšavské smlouvě. Pokud ovšem cheme opět nějakou Varšavskou smlouvu založit, je čas říci jasné "NE americkým raketovým základnám". A pak si zase budeme moci notovat: "Maminko, tatínku, já mám strach z pershingů. Jen se neboj, milé dítě, SS-20 zachrání tě!"

V neděli uspořádala občanská iniciativa "Ne základnám" na Václaváku demonstraci. Nad 150 účastníky zavlály i vlajky Komunistického svazu mládeže. (Mimochodem - plán vstoupit do NATO a rozložit ho zevnitř byl přednesen i na mezinárodním srazu komunistů v pražském Olympiku už někdy v roce 2002.) "Pokud vytrváme, můžeme Spojeným státům zasadit nejtěžší ránu za posledních několik desítek let,"pravil jeden protiválečný aktivista. Takže i toto je důvod proč říci nejsmělejší "NE americkým raketovým základnám".

Ale Šaman říká ANO! Co řeknete vy? Nebo za sebe necháte mluvit hlučnou menšinu???

Psáno v Praze dne 22. ledna 2007