Na internetových stránkách CERMATu si můžete stáhnout dva dokumenty ke státní maturitě. První nese název Katalog požadavků k maturitní zkoušce - český jazyk, druhý Katalog požadavků k maturitní zkoušce - český jazyk a literatura. V tomto článku se budu zabývat dokumentem prvním, protože podle něj budou v roce 2008 maturovat všichni čeští studenti. Tedy pokud volby vyhraje ČSSD. ODS chce celý projekt odložit o několik let...
Katalog požadavků k maturitní zkoušce - český jazyk

V úvodu tohoto dokumentu se můžeme dočíst následující informace:

Očekávané znalosti a dovednosti žáka, který koná zkoušku z českého jazyka ve společné části maturitní zkoušky, jsou odvozeny od vyučovacího předmětu český jazyk a literatura, který je zpravidla chápán jako předmět tvořený třemi složkami: jazykovou, komunikační a literární. Rámcové vzdělávací programy umožňují i nadále chápat český jazyk a literaturu jako unitární předmět, zároveň připouštějí možnost rozdělit jej na dva samostatné obory, resp. předměty.

Poslední větičku považuji za výsledek opravdu neoblomné mediální masáže češtináře Kostečky, který si rozdělení českého jazyka a literatury vzal jako svůj hlavní životní úkol. Nevím ale, co dělá ve zmíněném katalogu. Zatím totiž předmět rozdělit nelze a rámcové vzdělávací programy umožňují mnohem více, než jsou dvě předkládané varianty. Češtinu bude možno rozdělit na tři i více předmětů, nebo ji naopak integrovat do jednoho předmětu s jinými. Dosud ovšem nebyly rámcové vzdělávací programy pro střední školy schváleny. Že se podle nich konstruuje státní maturita, je překvapující. Dokonce bych řekl, že je tento postup v rozporu se zákonem!

Dále už je katalog méně diskutabilní. Uvádí, že je "zkouška z českého jazyka tvořena didaktickým testem, strukturovanou písemnou prací a ústní zkouškou". Podívejme se na tyto tři části podrobněji.

Didaktický test

V didaktickém testu žák prokáže osvojení následujících znalostí a dovedností:

1.1 ovládá pravidla českého pravopisu;
1.2 provede slovotvornou a morfologickou analýzu slovního tvaru;
1.3 pochopí význam pojmenování a dovede ho popsat;
1.4 provede syntaktickou analýzu věty, souvětí a textu;
1.5 prokáže porozumění celému textu i jeho částem;
1.6 rozezná základní charakter textu;
1.7 analyzuje výstavbu textu;
1.8 porovná texty, rozpozná v textu využití jiného textu;
1.9 orientuje se v interdisciplinárních souvislostech.

Na první pohled by se mohlo zdát, že s literárním učivem, které dnes tvoří základ výuky tohoto předmětu, se v didaktickém testu vůbec nepočítá. Není to ale úplně pravda.

Částečně zde totiž najdeme literární teorii:
1.5.7 rozezná v textu pásmo autora, vypravěče, postavy;
1.5.8 charakterizuje lyrický subjekt, vypravěče, postavy; postihne vztah mezi nimi, odhadne motivaci jejich jednání;

Ano, to je opravdu všechno, co zbylo v didaktickém testu z literatury! Jak se s tím vypořádají učitelé ve výuce, se budeme muset nechat překvapit…

Katalogy by měly být přesné a nemohou budit pochybnosti o tom, co je jejich obsahem. Rozhodně do nich nepatří slovní spojení jako "a tak dále, a další, a jiné, a podobně". Nelze totiž zjistit, co je těmito výrazy myšleno a co přesně se bude zkoušet. Autorům se přesto do textu vloudily, a to opakovaně:

1.6.2 rozezná odborný, umělecký, publicistický aj. typ textu;
1.6.3 posoudí vztah mezi účastníky komunikační situace, způsob jeho realizace v textu a další faktory komunikační situace (oficiálnost, veřejnost, mluvenost aj.);
1.7.3 rozpozná útvarové a funkční prostředky užité v textu (obecná čeština a další interdialekty, dialekt, knižní a expresivní jazykové prostředky aj.);

Zde bych se pozastavil i nad termínem "publicistický typ textu". Jde snad o funkční styl? Autoři by měli nově zaváděnou terminologii objasnit.

Jistě jste si všimli "aktivních sloves", která vycházejí z rámcových vzdělávacích programů. V současných osnovách je ale vůbec nenajdeme! Obsah státní maturity ignoruje, co se dnes musí učit a jak se vyučuje! Především nerespektuje současné proporce literárního, jazykového a slohového učiva. Maturanty, kteří mají dělat tyto testy již za dva roky i jejich učitele, upřímně lituji. Zvláště ty ze středních odborných škol…

Pro úplnost dodávám ještě další informace o didaktickém testu:

Didaktický test je tvořen uzavřenými testovými úlohami, doba trvání testu je stanovena na 60 minut. Testové úlohy mají různou bodovou hodnotu, žák zná bodovou hodnotu jednotlivých úloh v testu. V průběhu testování není žákovi dovoleno používat žádné pomůcky. V následující tabulce je uvedeno procentuální zastoupení jednotlivých skupin maturitních požadavků v testu:

Pravidla pravopisu 10 %
Tvary slov 10 %
Význam slov 15 %
Výstavba textu 15 %
Porozumění textu 25 %
Charakter textu 10 %
Mezitextová komparace 15 %

Strukturovaná písemná práce

Pokud jsem to dobře pochopil, nahradí strukturovaná písemná práce dosavadní maturitní slohy, kdy si žáci vybírali jedno ze čtyř témat a celé dopoledne psali své čtyři stránky textu.

Žák, který koná v rámci společné části maturitní zkoušky zkoušku z českého jazyka, prokáže
ve strukturované písemné práci osvojení následujících dovedností:

2.1 dovede funkčně použít spisovný jazyk v písemném projevu;
2.2 posoudí kompoziční a jazykovou výstavbu textu;
2.3 opraví nedostatky v jednotlivých rovinách textu;
2.4 popíše s využitím základní jazykovědné terminologie text;
2.5 vystihne hlavní myšlenku/y textu;
2.6 nalezne v textu požadované informace;
2.7 interpretuje text;
2.8 reaguje na daný text;
2.9 transformuje text do jiné podoby;
2.10 nalezne a pojmenuje faktory a jevy, které činí text uměleckým, publicistickým, odborným aj., formálním/neformálním, přesvědčivým, přehledným aj.;
2.11 porovná různé druhy textů;
2.12 vytvoří text podle zadaných kritérií (dovede napsat krátké slohové útvary; zpracuje osnovu, konspekt, výpisky aj.);
2.13 dovede pracovat s informačními zdroji.

Strukturovaná písemná práce bude vypadat následovně:

Strukturovaná písemná práce je tvořena několika otevřenými testovými úlohami, doba jejího trvání je 60 minut. V průběhu psaní mohou žáci používat Pravidla českého pravopisu. Vyhodnocení strukturované písemné práce probíhá podle následujících kritérií:
1. dodržení požadované formy odpovědi (respektování zadání) - funkční styl, slohový postup, slohový útvar, ohled na slohotvorné činitele;
2. věcná správnost odpovědi (bez obsahových nesmyslů, jednotlivé části si vzájemně neodporují /pokud ano, je to vždy vysvětleno/), výstižnost, srozumitelnost a relevantnost textu (text neobsahuje fráze, výplňkové výrazy, "bezobsažné pasáže", …);
3. volba jazykových prostředků, vytříbenost odpovědi (posouzení volby jazykových prostředků - vzhledem k účelu a obsahu textu - v rovině hláskoslovné, morfologické, lexikálně-sémantické, syntaktické a textologické - prostředky textového navazování, aktuální členění výpovědi, slovosled, …) a její strukturovanost (logická výstavba textu);
4. jazyková správnost odpovědi (uplatnění znalosti pravidel českého pravopisu, zásad českého tvarosloví a syntaktických a slohotvorných principů češtiny).

Ústní zkouška

Velké překvapení přišlo s ústní zkouškou. Ta měla být totiž původně profilová a její podoba měla zůstat zcela v kompetenci školy. To se ovšem nestalo. Stát učitelům bez předchozího varování předepisuje, jak má ústní zkouška vpadat. Sem se konečně trochu literatury vtěsnalo, i když spíše trpěné minimum…

Žák, který koná v rámci společné části maturitní zkoušky zkoušku z českého jazyka, prokáže v ústní části zkoušky osvojení následujících znalostí a dovedností:
3.1 analyzuje a interpretuje s využitím znalostí základní jazykovědné terminologie různé druhy textů;
3.2 analyzuje a interpretuje s využitím znalostí z literární teorie i literární historie umělecký text;
3.3 využije při analýze a interpretaci textu mezipředmětové souvislosti;
3.4 formuluje výpovědi v souladu s jazykovými normami a zásadami jazykové kultury.

Katalog dále obsahuje soupis literárních děl, ze kterých si žák musí vybrat dvacet knih. O jedné z nich, kterou si vylosuje, bude u ústní zkoušky mluvit. (Prvním maturantům může ředitel školy omezit počet děl, ze kterých si budou svou dvacítku vybírat, na čtyřicet.)

Struktura ústní zkoušky
1. analýza výňatku z uměleckého díla
(charakteristické rysy výňatku, a to s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)
2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext příslušného díla
3. obsahové porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého
4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika

Kánon titulů z české a světové literatury k ústní zkoušce

Opravdovým bonbónkem je výčet literárních děl, ze kterých si mohou budoucí maturanti vybírat. Jmenuje se Kánon titulů z české a světové literatury k ústní zkoušce a je to opravdu těžká ráže… V katalogu tento kánon zabírá patnáct stránek plných jmen spisovatelů a názvů jejich děl.

Opět jsem nezaznamenal sebemenší náznak diskuze o tom, která díla by se měla v kánonu objevit. Nepostřehl jsem ani, že by někdo učitele oslovil, aby se společně domluvili na principech, jak taková díla vybírat. A už vůbec jsem si nevšiml, že by někdo podobný kánon navrhoval a vybízel k diskuzi o svém nápadu… Prostě se kánon v katalogu náhle objevil! Tak si zřejmě úředníci z CERMATu vykládají demokracii…
Výčet děl je opravdu dlouhý a nebudu vás s ním zatěžovat. Vyberu jen několik příkladů pro ilustraci špatného postupu a nedomyšleností, kterých se dopustili autoři tohoto seznamu.
Například v případě si žák může vybrat pouze ze dvou děl - Evženie Grandetová a Otec Goriot. Považují snad autoři kánonu Ztracené iluze za dílo méně kvalitní? A co třetí část trilogie započaté Goriotem Lesk a bída kurtizán? Autor devadesáti románů by neměl být zredukován na dvě knihy…

Podobný fragmentální přístup postihl i další autory. Například u Lermontova si žák může zvolit pouze Hrdinu naší doby, Démona nikoliv… U Verlaina jsou jen Romance beze slov. Proč?

Vrcholem této filozofie nepřirozeného výběru titulů je spisovatel Zeyer. Tento autor je sice zastoupen opravdu mnoha díly (Vyšehrad, Román o věrném přátelství Amise a Amila, Tři legendy o krucifixu, Dům U tonoucí hvězdy, Radúz a Mahulena). ), ale kniha, která je považována za vůbec nejkvalitnější z jeho románů, tedy Jan Maria Plojhar, zde zcela chybí! Jak je to možné?

Pro milovníky současnější literatury uvedu příklad Škvoreckého. Do seznamu se kvalifikovaly knihy Zbabělci, Konec nylonového věku a Příběh inženýra lidských duší, například vynikající Mirákl zůstal sedět na střídačce, stejně jako další knihy tohoto plodného spisovatele…

Maturant si samozřejmě nemůže vybrat libovolných 20 děl.

2 Minimálně jedním titulem musí být zastoupena česká i světová literatura.
3 Minimálně jedním titulem musí být zastoupena česká i světová literatura.
4 Minimálně dvěma tituly musí být zastoupena česká i světová literatura, tzn. ve vztahu česká:světová literatura literatura 20. a 21. století století možný poměr titulů 2:4, 3:3, 4:2.

Musím přiznat, že je mi naprosto cizí uvažování lidí, kteří si sednou k počítači a začnou do něj ládovat desítky spisovatelů a děl, které žáci mohou číst k maturitě. Považuji to za kastraci literatury a kulturní svatokrádež. Něco tak absurdního vlastně nejsem vůbec schopen komentovat, protože mi to bere dech…

Internetové stránky:
- CERMAT
- Petice proti státním maturitám

Autor je šéfredaktorem vzdělávacích portálů www.eucebnice.cz a www.ceskaliteratura.cz