28.3.2024 | Svátek má Soňa


SPOLEČNOST: Kauza jednoho větrného parku

27.12.2006

Víceméně náhodou jsem se na webových stránkách dozvěděl, že na odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje bylo dne 23.11.2006 zahájeno tzv. zjišťovací řízení "Větrný park Sedlec". V informačním systému EIA na internetových stránkách CENIA je tento posuzovaný záměr označen kódem PLK573. Oznamovatelem záměru je společnost "Zpracovatelské centrum služeb" z Karlových Varů. Firma usiluje o povolení stavby sedmi větrných elektráren o celkovém výkonu 14 MW mezi obcemi Potvorov, Sedlec a Bukovina na území bývalého okresu Plzeň-sever poblíž Kralovic. Investor uvažuje o pořízení elektráren typu Vestas V90, Fuhrländer M77 nebo Enercon E70.

Základní údaje záměru (při použití větrné elektrárny typu Vestas V90):
- Umístění: katastrální území Sedlec
- Termín výstavby: červen až říjen 2007
- Výška stožáru: 105 m nad úrovní terénu
- Průměr rotoru: 90 m
- Celková výška: 150 m
- Nominální výkon: 7 x 2 MW

Protože bydlím nedaleko odtud a o záměru vybudovat ve zdejším kraji větrnou elektrárnu jsem se zaslechl poprvé, začal jsem se o celou záležitost zajímat.

Všech 7 větrníků má stát na katastrálním území obce Sedlec, která má asi 90 stálých obyvatel a je v nadmořské výšce 520 m. V Sedlci prý loni proběhlo místní referendum, ve kterém většina obyvatel obce se stavbou souhlasila. Místní si prý i byli prohlédnout provoz elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem. Investor prý obci za vstřícný postoj slíbil kompenzaci v podobě příspěvku do obecního rozpočtu. V samotném Sedlci by tedy větší problémy vzniknout neměly.

Jelikož výstavba větrných elektráren svým dopadem obvykle přesahuje rozsah katastrálního území malé obce, začal jsem hledat, zda snad tato lokalita není označena za vhodnou pro výstavbu větrníků v plánech územního rozvoje nadřazených územních celků.

Regionální operační program NUTS II JIHOZÁPAD (JIHOZÁPAD = Jihočeský + Plzeňský kraj) na období 2007 - 2013 je jedním z regionálních operačních programů, které budou realizovány pro Cíl konvergence dle nařízení Evropského společenství o Evropském fondu regionálního rozvoje. Východiskem pro tvorbu tohoto dokumentu se staly koncepční a strategické dokumenty na úrovni krajů, regionu NUTS II, ČR a EU. V dokumentu se víceméně jen konstatuje, že "Z hlediska energetiky a požadavků EU se region NUTS II Jihozápad vyznačuje nízkým využíváním obnovitelných energetických zdrojů" a že "Existují záměry na výstavbu větrných elektráren, které však narážejí na zájmy ochrany přírody, neboť vhodné lokality se často nacházejí ve zvláště chráněných částech přírody (národní parky, chráněné krajinné oblasti)."

Program rozvoje Plzeňského kraje z roku 2002 je komplexní sociálně-ekonomický rozvojový dokument kraje. Je nástrojem krajské samosprávy k rozhodování o způsobech stimulace ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje na území kraje. V dokumentu se však jen všeobecně konstatuje, že míra využívání alternativních energetických zdrojů neodpovídá energetickým možnostem a zdrojům v území a že jednou z aktivit v této oblasti by měla být podpora využití obnovitelných zdrojů energie.

Mnohem konkrétnější je Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí ČR z roku 2005. Cílem tohoto dokumentu je sjednotit postup orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu k umísťování a povolování staveb větrných elektráren. V předkládací zprávě pokynu se konstatuje, že: "Státní energetická koncepce schválená vládou v minulém roce předpokládá, že do roku 2010 bude prostřednictvím větrných elektráren vyrobeno cca 1,03 TWh elektrické energie za rok. Dosažení uvedeného objemu výroby bude vyžadovat umístit na území České republiky do roku 2010 asi 260 ks velkých elektráren o instalovaných výkonech 1,5 až 3 MW a výškách 80 až 120 m." Dále se zde uvádí, že umísťování a povolování staveb větrných elektráren může prováděno pouze s ohledem na zachování:
- významných krajinných prvků
- zvláště chráněných území
- kulturních dominant krajiny
- harmonického měřítka
- harmonických vztahů v krajině

Současně se dokument snaží vytipovat vhodná území pro stavby větrných elektráren: "K vhodným územím pro umístění většího počtu velkých větrných elektráren patří oblasti, kde je hustota větrné energie ve výšce 40 m nad zemským povrchem alespoň 160 až 200 W/m2 (což představuje sílu větru o rychlosti 4,7-5,5 m/s). Taková území se v ČR nachází především v pohraničních horských oblastech, v oblasti Žďárské vrchoviny, ale i v níže položených oblastech jako je např. Rakovnicko nebo Boskovicko. Rozvojové práce předpokládají, že energetický potenciál větrné energie v těchto oblastech bude využit především větrnými elektrárnami s výkony 1,5 až 3 MW a výškou až 120 m."

Seznam území vhodných pro umístění větrných elektráren pak obsahuje Příloha 2 Metodického pokynu. Lokalita zmíněné obce Sedlec se v tomto seznamu nenachází. Mapová Příloha 4 znázorňuje prostorové rozložení hustoty výkonu větru nad územím ČR ve výšce 40 m nad povrchem. Podle této mapy se v místě území obce Sedlec hustota větrné energie pohybuje kolem minima požadované hodnoty.

Předkladatel záměru v lokalitě Sedlec ve své dokumentaci předložené Krajskému úřadu v Plzni při vyhodnocování větrných podmínek v kap. B.1.5 uvádí: "V dané výšce se předpokládá rychlost větru mezi 5.5-6.5 m/s, což zhruba odpovídá 4.5 GWh na jednu elektrárnu." Uvedené vyrobené množství energie by však předpokládalo ročně 2250 hodin provozu na nominální hodnotě výkonu, což představuje průměrné roční využití elektrárny na 25,7%. V porovnání s udávanými údaji časového využití již provozovaných větrných elektráren (např. v Německu) se mi tato hodnota zdá být velmi silně nadsazená.

Udivila mne však věta uvedená v téže kapitole záměru o něco výše: "Lokalita je dostatečně větrná, i když ne optimálně, aby byl projekt rentabilní a zároveň přínosný pro energetickou bilanci z obnovitelných zdrojů energie." Vlastně se tu konstatuje, že projekt v této lokalitě nebude rentabilní a přínosný!? Můžete namítnout, že efektivnost projektu je problémem investora, vždyť je to za jeho peníze. Je tomu ale opravdu tak?

Výstavba jedné větrné elektrárny o nominálním výkonu 2 MW stojí údajně 60 až 65 mil. Kč. Potom by výstavba celého Větrného parku Sedlec mohla stát 420 až 450 milionů korun.

Jediným majitelem a jediným jednatelem karlovarské společnosti "Zprostředkovatelské centrum služeb, spol. s r.o" je pan Vladimír Kolenatý. Podnikatelské aktivity společnosti (dle OKEČ) jsou následné: zprostředkovatelské činnosti realitních agentur, ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách a reklamní činnosti.

finanční údaje

 

 

 

 

 

Skutečnost, že dílo v hodnotě přes 400 milionů korun chce budovat společnost s takovýmito dosavadním hospodářskými výsledky, se mi zdá být značně podezřelou. Nejspíše zde vystupuje pouze jako prostředník. Potom ale vyvstává otázka hmotné odpovědnost v případě, kdyby snad v později při realizaci nebo po dokončení díla vznikaly nějaké problémy. Bylo by velmi nešťastné, kdyby následky nějakého nezdařeného podnikatelského dobrodružství hyzdily místní krajinu ještě dlouhá desetiletí.

Mezitím informace o záměru postavit Větrný park Sedlec proběhla masmédii. Nejvíce protestů zaznělo ze strany památkářů. Dominantou krajiny v blízkém okolí je totiž barokní proboštství v Mariánském Týnci a nejbližší z větrníků by byl od tohoto komplexu budov vzdálen vzdušnou čarou asi 1,5 km. Areál proboštství byl řadu let postupně opravován a nyní, když se po dlouhých desetiletích znovu zaskvěl v celé své kráse, ocitl by se na periferii průmyslového parku. Odmítavá stanoviska zazněla i z několika blízkých obcí, z Regionální asociace soukromého zemědělství Plzeň-sever, ochranáři přírody se zase obávají možné kolize s trasami tahů velkých ptáků.

Dne 20.12.2006 odbor životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje zveřejnil Závěr zjišťovacího řízení k danému záměru. Konstatuje zde, že "Větrný park Sedlec" má významný vliv na životní prostředí a bude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Úřad také dospěl k závěru, že dokumentaci záměru je nutné zpracovat především s důrazem na vyhodnocení vlivu záměru na ochranu krajinného rázu, na historickou, kulturní a estetickou hodnotu krajiny a na trasy tažných ptáků.

Schvalovací řízení tedy bude pokračovat dál a celá kauza "Větrný park Sedlec" zůstává otevřena. Nevím, zda se tento konkrétní záměr výstavby větrných elektráren stane pro podobné budoucí záměry příkladem zcela typickým nebo spíše výjimečným.

Očekává se, že v příštích letech by výstavba větrných elektráren měla v ČR zaznamenat boom. Mám jen obavy, že pro splnění jakýchsi závazků vůči EU a politických cílů stanovených vládou ČR typu "do roku 2010 musíme v ČR vyrábět 8% elektrické energie z obnovitelných zdrojů, a proto musíme postavit asi 260 velkých větrných elektráren" si rychle někam "naflákáme spoustu větrníků" bez ohledu na jejich ekonomický přínos a vliv na krajinu. K čemu jsou nám ale všechny ty bezobsažné územní plány rozvoje krajů, když o rozmístění větrných parků na území ČR bude rozhodovat jenom to, jak se dohodne či nedohodne jednatel jakési firmy se zastupiteli jakési malé obce?

Zatím jsou u nás větrné elektrárny spíše turistickou atrakcí. Pokud by jich tu ale jednou bylo hodně, jako je tomu již nyní v některých oblastech Německa, stanou se turisticky atraktivní právě lokality bez větrníků.

Vlastimil Kraus