Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996UDÁLOSTI: Člověče, nezlob se
Doležalův případ se teď aktualizoval: on a radní na Praze 10 byli obviněni, že vymáhali úplatek na dvou podnikatelích za to, že jim Praha 10 prodlouží smlouvu o pronájmu pozemku, na němž provozovali autobazar.
Když se případ otevřel, Doležal se vzdal všech politických funkcí a mandátu, aby svou stranu před volbami nezatěžoval. Pak z ní dokonce vystoupil.
Nyní Obvodní soud pro Prahu 1 zprostil oba obviněné obžaloby. Rozsudek dosud nenabyl právní moci, státní zástupkyně se odvolala.
Soudce při zdůvodnění osvobozujícího rozsudku poukázal na to, že obvinění bylo postaveno na odposleších, přičemž o dotyčné sumě hovořil vždy podnikatel, takto hlavní svědek případu. Navíc schůzka, na níž se podnikatel dostavil vybaven policejním odposlouchávacím zařízením a její průběh zaznamenal, se konala až poté, co radnice Prahy 10 rozhodla o prodloužení smlouvy, a na úplatek na ní zaváděl řeč rovněž výlučně svědek. Soudce z toho všeho usoudil, že schůzka měla provokační charakter. Kromě toho, řekl bych, je krajně nepraktické a tudíž nezvyklé vymáhat úplatek za něco, co se už stalo.
Případ pánů Doležala a Hrdličky tedy není dosud uzavřen. Jeho chlapáctví je ovšem dosti dvojsečné. Reakce každého normálního člověka v době, kdy se pan Doležal rozhodl rezignovat na funkce a mandát, byla nedůvěřivá: jak špatné musí mít ten člověk svědomí, že tak panicky prchá! To je stinná stránka poslancova chlapáctví. Veřejnost to bere jako poloviční přiznání viny a opozici se to hodí stejně, jako kdyby se zuby nehty držel křesla.
Poslanec Doležal se po své rezignaci na mandát nechal slyšet, že očistí-li své jméno do voleb, bude znovu kandidovat. Mlýny justice ovšem melou velmi pomalu. Doležalova mateřská strana (místopředseda Nečas) je dnes vůči svému bývalému členovi vstřícná a ukazuje vlídnou tvář (pomohli mu tenkrát, když se rozhodoval, zda rezignovat nebo ne, nějakou důraznou radou?). Moc toho ale udělat nemůže: pan Doležal se, podobně jako ve hře Člověče nezlob se, octnul znovu na startovní čáře. Pomoci mu k dobrému bydlu není asi až tak obtížné, nicméně jeho politická kariéra je v troskách. Prokáže-li se jeho nevina, je v troskách pro nic za nic.
Z úplatkářství byl obviněn i vicepremiér Čunek. To, co má zatím policie v rukou, jsou pouhé indicie a svědectví osoby, která aspoň na mne nepůsobí ani trochu důvěryhodně. Ona ovšem pana Čunka neudala – vytvořila se jen taková situace, že jí nezbylo než splnit svou vlasteneckou povinnost.
Čunkův případ je horší než ten Doležalův. Když odstoupí, spadne z podstatně větší výšky a jeho pád bude tvrdší.
Pravda, Čunek se od začátku chová podivně a je těžko představitelné, že by neměl nějaké máslo na hlavě. Případ je mocně zpolitizován – to se stává a ODS kdysi Kubicovou zprávou nasadila laťku hodně vysoko. Jde jen o to, aby se o tomto případu rozhodlo věcně a seriózně a aby byly vyloučeny nenáležité vnější tlaky (politické, mediální), které vytvářejí jakési nebezpečí, že by mohla být překročena hranice oddělující spravedlivé rozhodnutí od toho, co se může podobat mediálnímu a politickému lynči.
Z toho hlediska jsou výzvy k „dočasnému“ Čunkovu odstoupení i chvála Doležalova chlapáctví účelové a pokrytecké. Jde o to, dosáhnout spravedlnosti, nebo odrovnat politického protivníka? A obvyklé řeči o tom, že pro politika platí na rozdíl od obyčejných smrtelníků presumpce viny, jsou jen hloupé a duté fráze. Presumpce viny platí pro politiky jen v politických procesech.
12. března 2007
Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.