16.4.2024 | Svátek má Irena






UKÁZKA: Petr Vyhlídka, Meč z Flatlandu

21.3.2007

Meč z Flatlandu VyhlídkaTOPlistMachtelda sebrala ze stolu nejdelší nůž a zamávala jím před očima Rasciellova fámula. Ucouvl, zakopl a zřítil se mezi operatérské nástroje.

Connor se rychle rozhlédl a zatímco pěstmi srážel dalšího muže, hlavou ukazoval na okno, zakryté okenicemi z tenkých dřevěných proužků.

"Za mnou!" vykřikl, rozeběhl se a skočil. Nevěděl kam.

Okenice se rozlétly na třísky a Connor prolétl vzduchem. Netušil kam padá, a tak uvolnil tělo a čekal, až se setká se zemí. Dopadl na udusanou hlínu postranní uličky. Machtelda seskočila vedle něj, otřásla se a chytila ho za ruku. Rozeběhli se k bližšímu konci.

"Kde ses tu vzala?" ptal se přerývavě, když zahnuli na široký bulvár, ústící na přepřažiště obchodních karavan.

"V tomhle městě se dozvíš všechno. Tam," ukázala na rozhrkanou káru. Na kozlíku seděl shrbený stařík, třímal bič a civěl mezi dlouhé oslí uši, dávaje tím najevo, že ho kromě pytlíku měďáků nezajímá nic jiného.

"Dělej," pobídla Connora a sama vyšplhala pod plachtu. Jenže truvér se zastavil. Zařval.

Stejně už bylo pozdě, protože ho zahlédl Schwrannar. A Connor sám zahlédl někoho, koho si tam moc přál potkat.

V bezpečné vzdálenosti od káry vedl nevzrušený hovor s bradatým Khazandarcem napomádovaný obchodníček. Connor k němu vyrazil. Odstrčil tmavého chlapce, vedoucího těžkého tažného koně k napajedlu, odkopl jednu ze všude překážejících slepic a hnal se dál.

Alfstar si ho všiml. Zamával a usmál se. Truvér po něm skočil. Bradatý kupec tasil zakřivenou šavli, vzteklý Connor uhnul výstražnému seku a Alfi po čtyřech prchl z dosahu. Nemusel daleko, protože právě dorazil Schwrannar. Connor uskočil, přeskočil oj Khazandarcova vozu a rozeběhl se pryč. Prokličkoval mezi povozy, rozšířil řady svých protivníků o dva arkondské strážce karavan, jejichž družný hovor přerušil svými rameny a získal nečekanou pomoc v cameiském ozbrojenci, který využil nastávajícího zmatku k tomu, aby si vyřídil účty s jedním z Arkonďanů.

Situace začala nabývat na zajímavosti, když vběhl do cesty Machteldě.

Uhodila ho od boku, pěkně přes tvář a zakřičela něco pravděpodobně oplzlého, protože se to nepodobalo žádnému argothskému slovu, jež by znal. Potom ho zatáhla pod nejbližší vůz.

"Pitomče," šeptla. "Už jsme mohli být pryč. Příště se na tebe vykašlu, chlapečku."

"Ale Alfi ..."

Pod vozem se objevila Schwrannarova tvář. Oba rychle vyklouzli na druhou stranu

"Co teď?"

"Hlavně už přestaň utíkat," řekla Machtelda. "Protože tak se ho nezbavíme."

"Mám ho snad začarovat?" plácl a ukázal holé ruce.

"No jasně. Jsi přece z čarodějnického národa," vysvětlila mu. Vztekle zakřičel, proklínaje pověry a hloupost.

"Ale víc mě učili běhat," prohlásil, když se Schwrannar objevil na jejich straně vozu. A rozeběhl se, jenže proti němu se postavil Arkonďan.

Ne, skutečně to nemělo cenu. Connor se unaveně rozhlédl, všiml si několika čumilů, nehodlajících se, aspoň prozatím, vložit do nastávající všeobecné výměny názorů. Rozeběhl se k nim a s několika omluvnými slovy sebral podsaditému chlapíkovi v poutnické kutně krátký, špatně vyvážený meč. Překvapený tulák se nebránil, ale když Connor odrazil první Schwrannarovy výpady, skočil mu za krk.

Někdo další ho strhl zpátky.

Ne, skutečně to nemělo cenu. Connor se točil jako korouhvička, využíval všech fines a úskoků, ale útočníků bylo přece jen mnoho.

Krátkým sekem srazil Arkonďanův meč, aby pak strážce probodl neuvěřitelně tupým hrotem ukořistěné zbraně. Nebyla to rána ani smrtelná, ani těžká, ale vyřadila nebezpečného muže ze hry. Ostatní - Schwrannar a jeho tři muži - si navzájem překáželi.

Potom se do věci vložila úzká čepel východního meče a Connor spatřil kamirského kavalíra, nehodlajícího přenést přes srdce přesilu několika mužů proti jednomu. Neodpustil si šermířský pozdrav, což ho málem stálo krk. Kamirec se usmál a pozdravil také, aby vzápětí několika velice jemnými a mistrovskými údery odzbrojil dva muže. A do bitky se vložili další. Někdo si přihřál polívčičku a zaútočil na Kamirce, jiný muž se přidal ke Schwrannarovi. Connor ustoupil k obchodníkovi a kryjíce jeden druhému záda se pak stáhli ke kamirských vozům. Odtud už přibíhali obchodníkovi lidé, neptající se na poctivou hru a v zájmu svého pána hodlající rozpárat každého jeho protivníka.

Tohle už vypadalo na víc než jen na soukromý boj Connora proti Raichheldovi. Na malém prostoru přepřažiště hrozila propuknout malá válka mezi karavanami.

"Zastav je, pane. Ať nás jen ochrání!"

Kamirec, ač zatížený stejným prokletím mizerné znalosti argothštiny, Connorovi rozuměl a navíc dobře znal své muže. Věděl také, že moguntijská městská garda nebude do boje zasahovat, protože se netýkal města, ale věděl také, že nesmyslně rozpoutané zabíjení by bylo jen počátkem dlouhé kupecké války. Nebyl jen šlechtic, ale především obchodník a tak se rozeřval, zamával mečem proti svým mužům a ti se stáhli kolem něj.

Connor odhodil meč.

"Tvůj učitel šermu se téměř vyrovná mému, příteli," řekl Kamirec. Connor se usmál.

Petr Vyhlídka










Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více... 

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...