29.3.2024 | Svátek má Taťána


ZÁBAVA: Silvestr na Zvířetníku - nohavice druhá!

31.12.2006 0:04

Když se do toho mamka opře... (PetraK)
Tak já si dovolím prásknout mojí drahou máteř - má totiž na kontě pár věciček:
Zahájila kdysi tím, že v čase vánočním jsme se ségrou seděly v obýváku, ládovaly se vánočkou, meltou a koukaly na televizi. Zrovna probíhalo losování. Vzhledem k tomu, že to bylo zrovna slovenské losování, komentátor oznámil : "Zahájenie žrebovania". To slovo mojí ségru naprosto okouzlilo, takže si v různých toninách a hlasové intenzitě deklamovala: "Žrebovanie, žrebovanie... žrebovanie!" Zničehož nic se za chvilku pokojem prohnalo tornádo a ségře vplesklo pohlavek. Ségra čuměla jako puk a tornádo se máminým hlasem pobouřeně optalo: "To jí taky hned musíš říkat žer burane???" Ségra čuměla jako ještě větší puk a dotčeně se ohradila, že mě rozhodně nenazvala buranem, že si jen opakovala to žrebovanie. Teď zase čumělo jako puk tornádo, který se pomalu reinkarnovalo do mámy a snažilo se z toho vybruslit :-D
Časem jsme si zvykly, že nás máma nepřestává překvapovat, takže když jsme jednou takhle v létě na koupališti stály frontu u stánku s občerstvením, ségra mi z důvodu jakéhosi válečného konfliktu lámala prsty, já hulákala na celou pláž: "áááá mamiiii, ona mi láme prstíčeeeek!" a v odpověď se mi ozvalo: "To víš, že jooo, hned bude buřtíček, hned bude buřtíček!" Místo údivu už jsme se se ségrou válely smíchy v písku...
Pokračovalo to přes výchovné výhružky, že.... "dostaneš pohlavek, až ti hlava proletí tímhle zavřeným oknem!" pronesené během letní večeře u okna otevřeného dokořán... a dále přes rodičovské rozhodnutí v obchodním domě Kotva že: " Ne, už žádný hračkářství, jedeme dolů!" aby vzápětí nastoupila na eskalátor jedoucí vzhůru do mnou požadovaného patra...
Konce to naštěstí nebere, takže se máme stále dobře čím bavit, když se dozvíme kupříkladu, že si k večeři uvaří... karbo-gul-sekanou... a rozloučí se s námi pozdravením "Pau! Pau!"
Může se pak někdo divit, že jsem takový chaotik??? :-)

 

Silvestr 2006 jajka růžové dvojče

 

********************


Princ ke králi:
"Pane králi, splnil jsem své slovo, zde v pytli jsou tři dračí hlavy." "Děkuji princi, i já plním slovo své. Zde v pytli je ruka a srdce princezny!"

Najde Čech s Rusem štangli salámu. Rus říká: "Víš co? Bratrsky se o něj rozdělíme." "Ne! Ne! Žádné bratrsky! Hezky napůl!"

Žena je jako shareware: Buď má omezenou dobu užívání nebo má nejlepší funkce zakázané nebo stále kecá, aby sis ji zaregistroval.
(poslal FF)

********************


Pražené půlnoční mandle (Julča)
Bez pražených mandlí si nedovedu oslavu ani představit, i když neslavíme nijak bujaře...
Pytlík mandlí vysypeme do vařící vody, necháme 10 vteřin vařit, slijeme přes cedník. Teď nastává nejnudnější část přípravy: loupání slupek. Ale s nalitou skleničkou vína či sektu v ruce to jde celkem rychle :-)
Oloupané mandle dáme na pánev a zvolna pražíme na trošce kvalitního oleje, musí se občas promíchat, aby se nepřipálily. Po upražení (my je máme raději dozlatova, jak začnou hnědnout, jsou trochu hořké) dáme na ubrousek a mírně posolíme. Podáváme k vínu, jsou opravdu výborné.
Krásný rok 2007

PS: Varianta od JoVo:
Spařené, oloupané mandle dáme na plech a v dobře vyhřáté troubě pražíme. Musí se hlídat, občas prohodit a trochu je potřeme olejem. Opražené mandle prosolíme.

********************

Věci, které vás naučí jenom maminka
1. Moje maminka mě naučila OCENIT DOBŘE ODVEDENOU PRÁCI:
"Jestli se hodláte navzájem zabít, udělejte to laskavě venku-právě jsem dokončila sobotní úklid!"
2. Moje maminka mě naučila NABOŽENSTVÍ:
"Modli se, aby to z toho koberce šlo dolů!"
3. Moje maminka mě naučila LOGICE:
"Proč? Protože jsem to řekla!"
4. Moje maminka mě naučila PŘEDVÍDAVOSTI:
"Ujisti se, že máš čistě prádlo, co kdyby se stala nějaká nehoda!"
5. Moje maminka mě naučila IRONII:
"Ještě chvíli breč a já ti k tomu dám skutečný důvod!"
6. Moje maminka mě naučila MNOHO O OSMÓZE:
"Zavři pusu a sněz tu polívku!"
7. Moje maminka mě naučila OHEBNOSTI:
"Podívej se na tu špínu,co máš na zádech!"
8. Moje maminka mě naučila VYTRVALOSTI:
"Nevstaneš odsud, dokud nesníš všechen ten špenát!"
9. Moje maminka mě naučila o POČASÍ:
"Tvůj pokoj vypadá, jako kdyby tady před chvíli řádilo tornádo!"
10. Moje maminka mě naučila ŽIVOTNÍMU CYKLU:
"Přivedla jsem té na tento svět a můžu té z něj zase rychle sprovodit!"
11. Moje maminka mě naučila ZÁVISTI:
"Na světě jsou milióny nešťastných děti,které nemají tak úžasné rodiče jako ty!"
(poslal Marek)

 

Silvestr 2006 - štětinka - Ondra papá lívance

 

********************


Bacha, střílej medvědy! (Drsná Čuba)
Je krátce po Vánocích a ze všech stran se neustále ozejvá lamentování: "To je děsný, letos vůbec není sníh!" Vzpomínáte na loňsko touhlenc dobou?: "To je děsný, takový fůry sněhu!" Naše smečka je však vysmátá. Ač snížek miluju, nic se nesmí přehánět. Je-li ho moc, zalejzá do tlapek, studí na čumáku, v teple za sebou zanechává loužičky jak malý štěňátko, a velkejma závějema se lesní pěšinou vůbec neproderu. My si o právě probíhavších vánočních prázdninách užíváme čundříků, jako by se nechumelilo. Ono se taky vůbec nechumelí, pročež se v lesním porostu vyvlčím dosytosti.
Dneska jsme taky zašli zkontrolovat pronajatou jungli, jestli nám v ní neřádili lupiči. Tuhle tam kdosi slídil a zanechal po sobě stopy, ještěže neměl v podstatě co šlohnout. Myšové mizerný jsou zazimovaný, o ještěrech nemluvě, takže nebylo ani co lovit. Na ptícy nejsem totiž dost mrštná. Aspoň jsme jim nechali v krmítkách ňáký zobání (ptáčkům, ne myšům).
Zato Medvěd se zase málem stal lovnou zvěří. Toulá se denně Čechomorem a děsně si libuje bezsněžnou krajinu, v níž mu neváznou tlapy ve sněhový peřině. Dnešní toulačka vyšla na 11:0. Vysvětlení pro neználky - to není výsledek hokeje, nýbrž potkávání v přírodě - jedenáct srnek a žádnej blbec. Ikdyž možná by se jeden našel.
Vrahovi zvířátek v zelený kamizole v bučině zdrhnulo psisko a nebylo k dovolání ani dopískání. Zelenýho mužíka nenapadlo nic lepšího než dvakrát vystřelit z flinty. Pár metrů od našeho Médi. Ten byl málem tlapkama nahoru, ale zas to přežil, jako obvykle… Toť za letošek vše slovem, obrazovej doprovod v hojným množství můžete prozkoumat na http://www.fotomedved.czechian.net neboli Medvědově fotogalerii.
Pokoj zvířátkům na zemi a lidem dobrou vůli přeje po celý rok 2007 smečka Drsný čuby.

********************


Česnekové dukátky
250 g vařených brambor
250 g másla
250 g hladké mouky
sůl, vejce na potření, sezamová semínka na posypání

Česnekový krém: 2 větší balíčky taveného sýra, 2 lžíce majolky, trochu mléka, česnek dle chuti, sůl. Sýr utřeme s majolkou a dle potřeby zředíme mlékem. Dochutíme rozetřeným česnekem a osolíme.

Den předem uvařené brambory jemně nastrouháme, přidáme změklý tuk, prosátou mouku a propracujeme vláčné těsto, které odložíme asi na 1 hodinu do chladna. Pak z těsta vyválíme plát 3 mm silný a vykrajujeme kolečka. Potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme sezamovými semínky. Vložíme na plech a dáme péci. Vychladlá  kolečka  slepujeme česnekovým krémem.
Pečení: V troubě vyhřáté na 200 oC, při zapnutých topných tělesech nahoře i dole. Plech umístíme doprostřed.

********************


Jak jsem nezmrznul - historka kolektivní (Lapil)
Legendy hovoří o tom, že tibetští mnichové dokážou za krutých velehorských mrazů na vlastním holém těle usušit mokré prostěradlo. Ve středoevropských podmínkách je nutno Himalájské vrcholy nahradit krušnohorským sedlem na Cínovci a sušení ložního prádla prostým eskamotérstvím. A když je tím eskamotérem - amatérem řidič autobusu...
Ten náš ukázal německým celníkům nějakou špatnou verzi tachografu nebo kýho čerta, čímž odhalena nedostatečná přestávka na cestě dopoledne Praha - Postupim a po nějakých pěti hodinách zpět; nic, co by nezvládl trochu zkušený amatér. Nicméně zákon je zákon, takže - loni v prosinci - bylo najednou půl jedné v noci, mráz, sníh a skoro všichni jsme se těšili do svých pražských postýlek; ti zbylí dva se těšili do postýlek mimopražských. Zákonnou představu, že si vystoupíme a počkáme, až se řidič osm hodin prospí, jsme tudíž zcela nezákonně zamítli a vyslali mladou krásnou vyjednavačku.
Po hodině připuštěna možnost, že není důvod, proč bychom si nemohli sehnat jiný autobus a ten původní ponechat osudu i s řidičem. Po další hodině se ukázalo, že přestávku nemusí mít autobus, stačí řidič. A že když si seženeme nového řidiče... Vezla nás velká firma, takže jsme sehnali. Naše bezpečnost byla tudíž ze zákona zvýšena tím, že nějakého nešťastníka vytáhli z postele hodinu poté, kdy se do ní dostal po nonstop cestě ze Španělska, vyhnali ho z Prahy na Cínovec a tak dále a tak dále.
To vyjednávání možná trvalo ještě déle, v časových údajích mám trochu zmatek. Spolehlivě vím, že jsem dorazil v sedm ráno, ale jestli na Žižkov nebo domů... Rozhodně si pamatuju, že jsem těch svých pětačtyřicet kilometrů jel natřikrát; díky za nonstop pumpy s kafem...:))

 

Silvestr 2006 - štětinka - Dusty a zmrzlina

 

********************

Nedávno ke mně doputoval přepis rádiové konverzace mezi americkou námořní lodí a Kanaďany. Histrorka se (prý) udála nedaleko pobřeží Newfoundland v říjnu 1995:

Kanaďané: "Prosím, odkloňte váš kurz o 15 stupňů směrem na jih, abyste se vyhnuli kolizi."
Američané: "Doporučuji, abyste Vy odklonili Váš kurz o 15 stupňů na sever, abyste předešli kolizi."
Kanaďané: "Zamítnuto. Vy musíte odklonit kurz o 15 stupňů na jih, abyste předešli kolizi."
Američané: "Tady je kapitán americké námořní lodi. Znovu opakuji - odkloňte váš kurz."
Kanaďané: "Zamítnuto. Opakuji - VY MUSÍTE odklonit kurz."
Američané: "Tady je letadlová loď USS Lincoln - Atlantická námořní flotila Spojených Států. Jsme doprovázeni třemi torpédoborci, třemi křižníky s plnou leteckou podporou. Trvám na tom, abyste VY změnili kurz o 15 stupňů severně. Opakuji, 15 stupňů na sever nebo počítejte s opatřeními, která zajistí bezpečnost naší skupiny."
Kanaďané: "My jsme maják. Čekám vaši odpověď..."
(poslal Martin)

********************


Střet s realitou (Hana Williamson)
V prosinci 1990 (poprvé po roce 1981) jsem přijela s mým manželem Chetem na návštěvu do tehdy ještě Československa. Pro něho to bylo poprvé v Evropě. Přistáli jsme ve Frankfurtu za velké sněhové vánice, takže viděl prvně v životě veliké hromady sněhu. Do Prahy jsme přijeli se strejdou navečer druhého dne.
Praha byla tak zapadána sněhem jak málokdy, projížděli jsme kolem osvětlených Hradčan - prostě nádhera. Můj jižanský choť nevycházel z údivu. Další den jsme vyrazili do města
a skončili jsme v kavárně u Týna na Staroměstském náměstí - na místě, kde jsem v dřívějších dobách trávila spoustu času. I přišel okamžik, kdy choť musel na záchod. Znalá věci místních jsem mu vysvětlila co jsou Paní a Dámy a vrazila mu do ruky nějaké korunky s vysvětlením, že tam bude uvnitř sedět starší dáma a je vhodné ji dát drobný obolus.
Za velmi krátkou chvíli se můj poněkud rozměrný a nápadný manžel vrací do narvané kavárny a v ruce třímá ty dva pověstné mrňavé hladké kluzké papírky, co se u nás po desetiletí vydávaly za toaletní papír. A nejenže je třímá, ale celkem hlasitě přes tu kavárnu se ptá: "Babe, what is this?" Jako co to je, k čemu mi to ta ženská dala? Dobře polovina kavárny se šíleně smála. Když jsem Chetovi vysvětlila k čemu to je, tak mi napřed nevěřil, ale když se nakonec ujistil, že v místnůstce nebude rolička pro jeho potřebu, pak mi zděšeně sděloval, že potřebuje víc, mnohem víc... a vůbec, proč se ti lidí tak baví? Řeknu vám, byl pohled k nezaplacení...

 

********************


Potkají se tři slepice - ruská, americká a slovenská. Ruská se chlubí, že se jí díky stranické disciplíně podařilo překonat svůj osobní závazek a snáší 20 vajec týdně. Americká vítězoslavně prohlašuje, že díky spolupráci s genovými inženýry a nejlepšími vědci se jí daří snášet 30 vajec týdně. Slovenská si je obě pohrdavě přeměří a utrousí: "Jaj, a prečo by som si  prcku drala!"
(poslala Alča)

Potká jeden kámoše a povídá mu: "Člověče, co je s tebou. Vypadáš nešťastně!"
"Ááááleee vyyyhooodiliiii mě z prááááceee."
"Jejda, no to je mi líto. A proč tě, prosím tě, vyhodili?"
"Žeeee prej sem moooc poooomaleeej."
"Fakt? Že seš moc pomalej? A co děláš?"
"Noo, jááá dělááám v Zoooooooolooooogický zaaaahradě!"
"A cos tam dělal? Nějakou důležitou práci?"
"Noooo, jáááá sem děěělaaal krmiče."
"Dobrý, ale co se stalo, že tě vyhodili?"
"Nooo čooovečeee, jduuuu takhle jeeeednooou krmiiit, oooodemknuuuu záááámeeeek, oooootevřuuuu dveeeře a najednoooou čooovečeee - frnk, frnk a žeeeelvy byly pryč!"
(poslala PetraK)

********************


Jak utopit ponorku (Kadlus)
Dovolená v Chorvatsku, na obvyklém místě, bezva apartmány, jen dva ,vzdálené od sebe v rovině 50 m, výškově tak bratru 30m, schody, báječní hostitelé, výprava také "celorodinná", celkem 12 lidí. Pardón, lidí 5, zbytek samá ženská.
Jako obvykle, po čase (jezdíme na 3 týdny) je tu ponorková nemoc, prezentovaná nelibostí přednostový.Já, pán a vládce v rodinném  soukolí, dopadlo to jako obvykle, držel jsem s přednostovou dobrovolně povinně basu =  izolaci. Přiklusal vnouček, tehdy stár 4 léta se vzkazem:
"Máte si přijít dolů vykouřit dýmku míru!" šťastnej jako blecha,že nic nezapomněl. Přednostová samozřejmě nesmí podlehnout hned napoprvé. "Vyřiď jim,ať si  dýmku vykouří sami!" Během minuty všichni nahoře, smíchy se nemohli udržet na nohou. Vnouček si to zkrátil: "Máte si to vykouřit sami!"
Ponorka odplouvala za bujarého veselí někam za otok (ostrov) Brač. Na usmířenou padlo pár lahvinek dobrého červeného.

 

Silvestr 2006 Daník s pánečkem

 

********************


Sýrové tyčinky
(silvestrovské)

450 g polohrubé mouky
250 g strouhaného sýra (Eidam cihla)
300 g másla
100 g mandlí na posypání (strouhaných)
1 prášek do pečiva
4 žloutky
1 vejce na potření
3 kávové lžičky soli
3 polévkové lžíce mléka

Přísady zpracujeme na těsto. Necháme chvíli odležet v chladničce. Potom vyválíme těsto na sílu stébla, potřeme vajíčkem, posypeme mandlemi a vykrajujeme tyčinky.
Pečení: Vyhřát troubu ve sporáku na 250 oC. Pečeme uprostřed trouby 5 - 15 minut. Zapnutá topná tělesa shora i zdola.

********************


Lhát se nemá. Taky se vám to občas stává? Nedávno mně kámoši vytáhli ven. Manželku jsem ubezpečoval, že přijdu okolo půlnoci! Ale hodiny ubíhaly a  pivo šlo dolu příliš hladce. Okolo půl třetí ráno, značně opilý, jsem se vydal domů. Jen co jsem vstoupil do bytu, naše kukačky v hale ožily a třikrát zakukaly. Napadlo mně, že by se manželka mohla probudit, tak jsem duchapřítomně ještě 9x zakukal. Byl jsem fakt hrdej na svou schopnost šikovně se vyhnout konfliktním situacím ve stavu totální opilosti! Ráno, když se mně pak manželka ptala, kdy jsem se vrátil večer domů, tak jsem jí s klidem řekl, že o půlnoci.
Nevypadala, že by něco tušila! Hurá!!! Dostal jsem se z toho!!! Později mně oznámila, že budeme muset koupit nové kukačkové hodiny. Když jsem se ptal proč, odpověděla: Tak si představ, že v noci třikrát zakukaly, potom řekly do prčic, ještě čtyřikrát zakukaly, odkašlaly si, třikrát zakukaly, chvíli se chechtaly, potom ještě dvakrát kukly a nakonec škytly!
(poslal JoVo)

********************


Jak jsem se neutopil (historka osobní)
Chtěl jsem začít naznačováním, jakou to exotickou zlatonosnou řeku jsme sjížděli, ale nedokázal jsem to. Přiznávám tedy hned na začátku - byla to prostá Otava. Léto, jez - hráz s přepadem uprostřed. Pauza na koupání, kolem spousta lidí, povětšinou výskající mládeže. Rozhodl jsem se přeplavat na druhou stranu a vzal mě proud. Ne tak úplně, v klidu jsem si plaval, ale nehýbal se z místa a byl už mezi stěnami toho přepadu. Upřímně jsem si myslel, že bojuju o život.
Povídám si: No, asi se utopím.
Povídám si: Jsou tu lidi, možná mě dokážou zachránit.
Povídám si: Vono to pod tím jezem vlastně není hluboký, tam se neutopím ani vleže. To si spíš namelu o kamení; ale přece nebudu volat o pomoc, voda dělá kravál a než někomu vysvětlím, co po něm chci...
Povídám si: Vždyť přes tu hranu teče maximálně patnáct čísel vody, já se do té peřeje nedostanu, i kdybych chtěl; no jo, ale co u hrany, ten proud šeredně táhne už teď.
Povídám si: A jak je vlastně hluboko tady?
Stoupám si na dno a pohodlně odcházím...

 

Silvestr 2006 Kazan ví, že musí být viděn

 

********************

Kontrolní věž pilotovi... pilot kontrolní věži
Věž: Abyste zabránili hluku, uhněte prosím o 45 stupňů doprava
Pilot: Co můžeme dělat za hluk ve 35 000 stopách ?
Věž: Takovej rachot, když vaše 707 naráží do 727 před vámi

Věž: Jste Airbus 320 nebo 340?
Pilot: Samozřejmě že Airbus 340
Věž: V tom případě buďte tak laskav a zapnete před startem taky ty dva další motory

Pilot: Dobré ráno, Bratislavo
Věž: Dobré ráno. Pro informací - tady je Vídeň
Pilot: Chystáme se na přistání, Bratislavo
Věž: Tady je opravdu Vídeň!
Pilot: Vídeň?
Věž: Ano
Pilot: Ale proč? My jsme chtěli do Bratislavy!
Věž: O. K. Tak přestaňte přistávat a zahnete doleva

Věž ironicky k pilotovi, který právě obzvlášť tvrdě přistál: "No jo, přistání nemusí být žádný tajemství, pasažéři můžou klidně vědět, že jsou dole"
Pilot: "To nevadí, oni stejně vždycky tleskaj!"

Pilot společnosti Alitalia, kterému blesk vyřadil z provozu půlku kokpitu: "Skoro všechno nám vypadlo, nic už nefunguje, ani výškoměr už nic neukazuje..."
Po pěti minutách nadávání se ozve pilot jiného letadla: "Drž hubu a zemři jako chlap!"

Pilot: "Máme málo paliva. Okamžitě žádáme další instrukce."
Věž: "Jaká je vaše pozice. Nemáme vás na radaru!"
Pilot: "Stojíme na dráze 2 a už věčnost čekáme na cisternu..."

Věž: "Po přistání prosím na Taxiway Alpha 7, Alpha 5, Whiskey 2, Delta 1 a Oscar 2"
Pilot: "Kde to je? My se tady přeci nevyznáme!"
Věž: "Nic si z toho nedělejte. Já tu sem taky teprve druhej den..."

Pilot: "Žádáme o povolení ke startu."
Věž: "Sorry, nemáme váš letový plán, kam letíte?"
Pilot: "Do Salzburgu, jako každý pondělí..."
(poslal Marek)

********************


"Tati, proč ses oženil s maminkou?'' Muž se obrátí k manželce a říká: ,,Vidíš,ani to dítě to nedokáže pochopit!"

"Místo antikoncepčních pilulek jsem omylem brala několik let antidepresiva. No a teď mám osm dětí a je mi to úplně jedno..."

Žena ze začátku chce, aby jí muž bral do divadel a restaurací, aby zjistila,jestli stojí za to jít k němu domů. Muž chce ze začátku odvést ženu k sobě domů, aby zjistil, jestli stojí za to brát jí do divadel a restaurací... 
(poslala Fallowa)


Veselého Silvestra a vše nejlepší do nového roku 2007

přeje všem svým čtenářům

Dagmar Ruščáková

PS: Děkuji tímto laskavému patronátu Neviditelného Psa a pohostinství Lidovek, díky kterým se tu můžeme denně scházet a hledat to nejlepší na tom, co nám život přináší.

Aspoň virtuálně - na zdraví!

Silvestr 2006 Na zdraví!

 

Zvířetníci