29.3.2024 | Svátek má Taťána


ZDRAVOTNICTVÍ: Lékaři, farmaceutické firmy a etika

11.5.2007

Co se týká tématu vzájemných vztahů farmaceutických firem a lékařů mám určitou výhodu, neboť tuto problematiku znám z obou pohledů. Nyní pracuji jako praktický lékař, delší dobu jsem byl zaměstnán jako lékař v nemocnici a několik let jsem dělal vedoucího obchodního oddělení jedné farmaceutické firmy. Kolegové lékaři možná ani netuší, že existují speciální softwary, kde se eviduje každá drobnost, kterou lékař od dealera příslušné firmy přijme. Čím více toho přijme, tím více je zavázán a na nic se nezapomíná.

Marketingová oddělení farmaceutických firem každý den pracují na tom, jak lékaře dotlačit k tomu, aby psal právě jejich medikamenty a způsobů je velmi mnoho. Ať už od návštěvy mladičké zástupkyně s velkým výstřihem, pozváním na odbornou konferenci s dobrým jídlem a pitím až po přímé platby za každé předepsané balení. Boj o ovládnutí trhu je dnes tvrdý. Farmaceutickým firmám to podstatě nelze mít za zlé. Jsou to obchodní firmy, jejich cílem je maximalizace zisku a používají všechny dostupné součástí marketingového mixu, aby protlačily své výrobky, jako to nakonec dělají všechny ostatní firmy, ať už prodávají pračky nebo automobily. Jenže ono to tak úplně stejné není.

Pokud by konečným zákazníkem byl sám lékař, tak nelze mít námitek, ale konečným zákazníkem je pacient, který se v oboru neorientuje a většinou lékaři věří, takže bude užívat lék, který mu bude předepsán. Lékař by měl každého svého pacienta léčit podle svých odborných znalostí a podle svého svědomí. Pokud ordinuje určitý lék proto, že z toho něco má od příslušné firmy, tak je prostě špatně.

A to i v případě, že tento lék je u pacienta plně indikovaný. V téhle oblasti neseženete tvrdá statistická data ale nelžeme si, že se tak neděje.

Představitelé lékařských oborů by měli jít příkladem v tom, aby se tento šedý trh ve zdravotnictví maximálně eliminoval. Proto by se měli velmi důsledně distancovat od jakýchkoli užších spojení na farmaceutickou lobby. Jestliže výbor Sdružení praktických lékařů sídlí v budově farmaceutické firmy Zentiva, pak je právě tento fakt pro ostatní lékaře signálem, že si s tímto etickým problémem nemusí dělat hlavu. Když naše vedení, proč ne my!

Nebo chceme věřit tomu, že by firma Zentiva nabídla své prostory stejně i družstvu pro výrobu matiček a šroubečků nebo okrašlovacímu spolku pro Prahu 10?

Pokud výbor SPL udává, že v těchto prostorách platí vysoké komerční nájemné, pak se zde naskýtá otázka, zda není poškozován ekonomický zájem členů SPL, který na tento vysoký komerční nájem musí přispívat. Nebylo by tedy lepší, aby si výbor SPL našel prostory s levnějším nájmem, a tak šetřil peníze svých členů?

I když morálka by neměla být otázkou peněz, v realitě života to tak bohužel je. Aby lékař mohl být nezávislý, musí být také tak placen. Pokud má finanční problémy s vedením své lékařské praxe a od zdravotních pojišťoven se potřebných peněz nemůže doprosit, pak může sáhnout i po vedlejším zdroji.

Možná, že by výbor Sdružení praktických lékařů mohl sídlit v méně reprezentativních prostorách za levnější nájemné a spíše se více snažit o to, aby práce praktických lékařů byla konečně spravedlivě ohodnocena transparentním a zákonným způsobem.

Petr Bouzek